Vědec: Klaus má s globálním oteplováním pravdu

Globální oteplování je jako jezdící schody v metru. Ať děláme cokoliv, stejně nás vyvezou nahoru, tvrdí fyzik Miroslav Kutílek. Podle něj na procesu globálního oteplování se nic nezmění, ani kdyby lidstvo úplně přestalo vypouštět do ovzduší CO₂. Jako jeden z mála špičkových českých vědců zastává podobné názory jako Václav Klaus.

V listopadu jste se zúčastnil konference pořádané Václavem Klausem na téma Globální oteplování - fakta a mýty. Proč?

O mýtech spojených s globálním oteplováním jsem již mluvil na řadě přednášek od devadesátých let. Třeba na diskusních fórech Evropského kulturního klubu. Publikuji o globálním oteplování i v odborných sbornících a v novinách. V Česku jsem byl zřejmě prvním, kdo kritizoval závěry Mezivládního panelu OSN pro změny klimatu - IPCC. Teprve až poslední dobou kritiků IPCC přibylo. Většina jich však pouze vyjadřuje nevoli vůči snižování emisí CO₂. Moje argumenty jsou ryze vědecké.

Jaké jsou podle vás ony mýty o globálním oteplování?

Základním mýtem o globálním oteplování je míchání skleníkového efektu, což je vědecký poznatek, se skleníkovou hypotézou, která nebyla ověřena a podle mne a mnoha dalších kolegů neplatí. Skleníkový efekt tvoří plyny v atmosféře, jako je CO₂, metan a vodní páry. Díky nim se drží teplo na planetě. Nebýt skleníkových plynů, byla by naše planeta zmrzlou koulí bez života. Protože ve skleníku je tepleji než v okolí, i když vlastní mechanismus zadržování tepla není stejný jako vlivem uvedených plynů na Zemi, začaly se CO₂, metan a vodní pára označovat jako skleníkové plyny. Mimochodem, vodní pára je mnohem účinnějším skleníkovým plynem než médii pronásledovaný oxid uhličitý.

Shodnete se tedy s IPCC, že existuje globální oteplování, ale podle vás za něj nemůže vzrůst CO₂ v atmosféře, tedy vlastně člověk, který jej vypouští spalováním fosilních paliv...

Miroslav Kutílek (80)

Profesor pedologie a půdní fyziky, šéfredaktor mezinárodního vědeckého žurnálu Soil and Tillage Research. Mezinárodně známým se stal hlavně díky výsledkům svých výzkumů o proudění vody v půdě. Vrcholným dílem je monografie Soil Hydrology, vydaná v Cateně v roce 1994. Za komunismu publikoval pod pseudonymem Marek Hoffman i beletrii v samizdatových edicích Petlice a Index v Kolíně nad Rýnem. Je čestným členem Mezinárodní pedologické společnosti.

Správně. Ještě bych to upřesnil tak, že globální oteplování způsobuje několik faktorů. Mohl bych jich vypočítat osm, devět, ale některé z nich způsobovaly klimatické změny v dávné geologické minulosti před desítkami a stovkami milionů let a teď se v období tisíců a deseti tisíců let nemají šanci uplatnit. Jiné působí právě nyní a skleníkový efekt je jenom jedním z nich, a dokonce je méně významný, v porovnání s účinností těch ostatních. Člověk emisemi CO₂ zřejmě jen mírně zrychluje oteplování. V žádném případě to ale není hlavní faktor v procesu.

Abych užil vhodný příměr: Je to jako když přijdeme ke schodům eskalátoru metra. Eskalátor jede velmi rychle a v mém přirovnání znázorňuje zvyšování průměrné globální teploty. Když na něj vstoupím, jsem ve stejné situaci jako by byla naše planeta Země, kdybychom neprodukovali CO₂. Produkci CO₂ přirovnám k tomu, že půjdu na jedoucím eskalátoru nahoru. Zkracuji tím pouze čas, kdy vyjedu úplně nakonec. V našem příměru tedy jen trochu změním rychlost oteplování. Ať už běžím nebo stojím, dojedu nahoru stejně. A kdybych udělal kdo ví co, nejsem schopný seběhnout zpátky dolů, protože eskalátor jede rychleji než je můj běh dolů.

Na čem stojí vaše teorie?

Za celou historii lidstva bylo asi šest období, kdy docházelo ke zřetelnému ochlazení nebo oteplení planety. Přitom do roku 1800 se množství CO₂ v ovzduší téměř neměnilo, a přesto se vyskytovala dlouhodobá teplá a chladná období, jako příklad uvedu Středověkou teplou periodu a po ní následující Malou dobu ledovou. Dřív bylo kolem 250 molekul CO₂ v jednom miliónu molekul vzduchu, dnes se nám to zvýšilo na 382 molekul. Vzestup tu dnes je, ale není viníkem globálního oteplování.

Takže podle vás nemá smysl snižovat emise CO₂?

Podle mě je to zbytečný luxus. Já bych na to šel z jiné strany. Šetřit energií je logické, ekonomické a ekologické. Je zbytečné plýtvat energií. V tom smyslu já souhlasím se snahou o to, aby se omezilo plýtvání energií, ale že bychom tím dokázali zastavit oteplování? Ani náhodou.

Vědci z mezinárodního panelu připouští, že v minulosti byla velmi teplá období. Teď však nastala situace, kdy růst teplot nebyl ještě nikdy tak dramatický jako dříve.

Ano, to se tvrdí. Neoprávněně. Na výzkumné stanici Vostok u Jižního Pólu navrtal mezinárodní tým ledovec do hloubky tří kilometrů. Každá vrstvička, která tam je, reprezentuje určité časové období a v tom čase se různými izotopovými metodami zjišťovalo, jaká byla teplota, a zároveň máme z pórů v ledu údaje, jaká byla tehdy koncentrace CO₂ ve vzduchu. Díky tomu víme, jaké byly v minulosti ledové a meziledové doby a odborníci zjistili, že během posledních čtrnácti tisíc let, při přechodu z poslední doby ledové do současné doby meziledové, jsme zažili několik změn z chladu do tepla a obráceně.

Střídalo se prudké oteplení, ochlazení, a opět prudké oteplení. Změny podnebí probíhaly jako když koktám. Klima se měnilo jak pominuté a objem CO₂ v atmosféře se téměř neměnil, až se konečně před 11 500 lety ustálila naše doba meziledová, zvaná holocén. Rychlost oteplování byla vždy buď stejná, nebo dokonce větší než dnes. Argument o katastrofické současné rychlosti oteplování tedy neplatí.

Dá se předpovědět, co nás tedy čeká? IPCC rádo vypouští katastrofické scénáře.

Žijeme v interglaciálu - době meziledové a nikdo neví, kdy skončí. V porovnání s délkou dřívějších interglaciálů bychom měli být na počátku nové doby ledové. Ta pochopitelně nenastane tak, že se ráno probudíme a zmrzneme. Doby nastupují ve vlnách, které nejsou jednorázové a trvají stovky let. Vždyť doba ledová je obvykle dlouhá sto tisíc let.

Právě oscilace mezi oteplením a ochlazením jsou to, co nám motá hlavu. Zatím se pod vlivem Svensmarkovy hypotézy přikláníme k tomu, že to jsou hlavně změny sluneční aktivity, které způsobují teplotní výkyvy trvající pár set let. Já však nevylučuji také působení některých dalších faktorů.

Co si mám pod tím představit?

Když je velká sluneční aktivita, tak Zemi a ostatní planety zasahuje silnější sluneční vítr, což je intenzivnější řídké plazma,které proudí do prostoru planet naší sluneční soustavy. Tím pádem kosmické záření, které sem zvenčí přichází, je zeslabené a dostane se jen v malé míře do vlastních vrstev atmosféry. Není-li silné kosmické záření, je málo mraků a Země se dobře ohřívá.

Když je malá aktivita slunce, je sluneční vítr slabší a řeknu-li to vulgárně, tak nestačí likvidovat kosmické záření, které způsobuje ionizaci v atmosféře. Vznikají proto v mnohem větší míře kondenzační jádra na kterých se vysráží vodní páry a rostou mraky. Čím víc mraků, tím víc se Země ochlazuje. Za dlouhé doby chladu anebo tepla tak může spíš sluneční aktivita než cokoliv jiného.

Svensmarkova hypotéza má velmi mnoho odpůrců.

Jistě, ale je postavena na seriózních argumentech a jasně definovaných fyzikálních zákonech. Že je to velmi seriózní hypotéza svědčí i fakt, že v ženevském fyzikálním středisku CERN budují laboratoř, kde se za tři roky, až bude hotova, udělá experiment, jenž bude tento děj napodobovat.

Jestli tomu dobře rozumím, pak potvrdí-li pokus v CERNu Svensmarkovu hypotézu, mohlo by to přidat na váze odpůrcům zastánců viny člověka na globálním oteplování.

Určitě.

Proč vědci z IPCC potom tak panikaří a bijí na poplach? Proč tolik odborníků stojí za jejich studiemi a prohlášeními?

Za prvé v IPCC je mnoho vědců, kteří s tou hypotézou přišli, a každý vědec svou hypotézu obhajuje. Posledních deset let je situace taková, že kdo má výzkum na snížení vstupů CO₂ do ovzduší nebo výzkum na podporu skleníkové hypotézy, dostává slušné peníze. Tedy ne do své kapsy, ale pro svou vědeckou laboratoř. To se stalo třeba dvěma výtečným kanadským statistikům. Prokázali, že Američan Mann odfiltroval data tak, aby mohl prokázat, že od roku 1000 až do současnosti nerostly na naší planetě nijak teploty nevzrostly a teprve od roku 1900 prudce stoupají.

Tu teorii znám. Na časovém grafu teplot Mannova statistika vypadá jako přímka, která se náhle zvedne vzhůru. Jmenuje se to hokejkový efekt.

Správně, hokejkový efekt. A to celé je podvod. On použil jen data, která se mu hodila. Pořád se však o hokejkovém efektu mluví a je to v podvědomí lidí. Přitom my víme, že ve středověku v rozmezí roků 900 až 1300 byly teploty vyšší, než jsou ty současné, prý extrémní. Je to zdokumentováno a nepopírají to ani někteří vědci, kteří se nakonec k závěrům IPCC připojili. V Británii se v desátém až dvanáctém století pěstovalo víno, a v kopcovinách, kde se dnes pasou jen ovce, rostlo obilí. V Porýní se dařilo fíkovníkům a u nás se pěstovaly melouny od Poděbrad ke Kolínu. Dovážely se na hrad českým králům. To jsou nezpochybnitelné historické údaje, přesto se IPCC chová jako kdyby nikdy v historii nebyly větší teploty než ty současné.

Neříkejte mi, že tolik vědců nevidí historické záznamy o vyšších teplotách ve středověku.

Velká řada vědců se přidává z přesvědčení, že skleníková hypotéza je potvrzena, a že my omezováním CO₂ můžeme zpomalit oteplování. Říkají si, že nemohou zpochybňovat závěry IPCC, neboť by se pak přestalo bojovat proti emisím. Už se tím dostáváme na jiné pole, kdy se ústupky dělají kvůli tomu, aby se prosadila tzv. správná věc. Tohle známe z minulosti, kdy se někteří lidé za normalizace přidávali do nomenklaturních funkcí a tvrdili, že to tak nemyslí, že jen chtějí zmírnit chování přesvědčených bolševiků.

Jak silné je ve světě vědecké hnutí, které zpochybňuje názory IPCC?

Zatím to není ucelené hnutí. Tam by byl potřeba průrazný, mezinárodně známý politik, který by jednotlivé výzvy a petice posbíral a vytvořil na jejich základě celosvětové hnutí, podobně jako archeolog z jednotlivých střepů sestaví antickou vázu.

Takový Anti-Gore.

Přesně. Ovšem nevím, jestli se takový Anti-Gore najde. Abych se ale vrátil k té otázce kolik. Rozhodně nás není většina. Existovala Heidelberská deklarace, která požadovala ochranu vědy před esoterikou a politikou a postupovalo se striktně vědecky. Podepsala ji víc než stovka vědců, většinou nobelistů. Proti skleníkové hypotéze o globálním oteplování ostře vystoupilo 60 amerických vědců z oborů fyziky atmosféry, meteorologie a klimatologie s prohlášením Statement of Atmospheric Scientists on Greenhouse Warming již 27. února 1992. Pak je tu Lipská deklarace proti Kjótskému protokolu z roku 1995 a její obnovení v roce 2004. Podepsalo ji přes sto význačných klimatologů, meteorologů a vědců, jejichž obory s klimatem nějak souvisí.

Myslíte si, že se najde politik s potenciálem změnit světové veřejné mínění? Je jasné, že sklidí stejný posměch jako Václav Klaus u nás.

Jistě že posměch sklidí. Můžeme jen doufat v osobní statečnost světových politiků.

Četl jste knížku Václava Klause Modrá, nikoliv zelená planeta?

Ano. Václav Klaus dospívá ke svým závěrům ohledně globálního oteplování jiným způsobem než já - především politicko-ekonomickou analýzou. Ve výsledku se ale kryjeme.

Takže podle vás má Václav Klaus, co se týče globálního oteplování, pravdu?

Já bych neříkal, jestli má či nemá pravdu. Jen říkám, že v postoji proti alarmistům bojujícím proti emisím CO₂ zaujímáme stejné stanovisko. Oba říkáme, že omezováním emisí CO₂ nezastavíme oteplování.

Václav Klaus sklidil velký posměch ze strany médií, aktivistů Greenpeace a jiných ekologických organizací, politiků i obyčejných lidí. Vám brzy také vyjde skeptická kniha o globálním oteplování...

Nebojím se říkat to, o čem jsem přesvědčený, že je vědecká pravda. Nežijeme ve středověku a nikdo mě neupálí a jsem v penzi, takže mě ani případná nepřízeň nepřipraví o místo. Teď však vážně. Počítám s tím, že mi ekologové budou veřejně nadávat a poukazovat na to, že nejsem klimatolog, a proč se vůbec pletu do něčeho, co není můj obor.

To bude jistě trefný argument. Když nejste klimatolog, proč se do toho pletete?

Moje profese je pedologie, věda o půdě. Hlavně se zabývám fyzikálními procesy v půdě. Tyto procesy jsou vždy závislé na meteorologických podmínkách. Já je musím studovat dlouhodobě a proto se zabývám tím, jaké je klima. Druhá věc je, že půdy se vlivem klimatu vyvíjely. Půda mi může zrcadlit jaké bylo v minulosti klima. Studiem starých půd jsme se také třeba dostali k tomu, že v minulé době meziledové byla na našem území větší vlhkost a o tři stupně vyšší teplota než je dnes.

Podle vás se tedy nemusím bát topit v kamnech, jezdit autem a používat energii z tepelných elektráren, protože tím rozhodně nepřispívám k neodvratitelnému globálnímu oteplování.

Já s tím souhlasím. To bych klidně podepsal.

Foto: Robert Zlatohlávek, Jan Schejbal, Profimedia.cz, archiv