Akademie věd má nového šéfa: chemika Drahoše
16.12.2008 12:59 Původní zpráva
Akademický sněm zvolil nového předsedu Akademie věd. Stane se jím stávající místopředseda akademie, chemik Jiří Drahoš. V tajné volbě získal 188 hlasů z 228 a porazil tak svou protikandidátku, ředitelku Ústavu experimentální medicíny Evu Sykovou. Stávající předseda Václav Pačes funkci neobhajoval, chce se vrátit k výzkumné práci.
Návrh Akademického sněmu ještě musí projednat vláda a schválit prezident republiky. Jiří Drahoš by se měl ujmout funkce na dalším Akademickém sněmu, který se koná 24. března 2009.
ČTĚTE TAKÉ: Václav Pačes končí, Akademie věd volí nového předsedu
Prof. Ing. Jiří Drahoš, DrSc. Narozen v roce 1949. Vystudoval fyzikální chemii na Vysoké škole chemicko-technologické, ale brzy se přeorientoval na chemické inženýrství, kterému se věnuje v Ústavu chemických procesů AV, jehož ředitelem byl v letech 1996-2003. Od r. 2005 je místopředsedou AV ČR. V letech 1985-1986 pracoval na Hannoverské univerzitě, působí rovněž jako hostující profesor na univerzitě v brazilském São Paulu. Hlavním předmětem jeho odborného zájmu jsou vícefázové chemické reaktory. Publikoval 65 původních prací v impaktovaných mezinárodních časopisech, je spoluautorem deseti zahraničních a devíti československých patentů. Jeho práce mají přes 600 citačních ohlasů. |
Rád by vytvořil co nejlepší podmínky pro čerpání financí z evropských fondů a k aktivitě na tomto poli vyzval i jednotlivá pracoviště a pracovníky Akademie věd.
Ohradil se proti nařčení, že Akademická rada nedělá dost pro podporu inovací a přenosu výsledků výzkumu do praxe. Neuvedl, odkud taková kritika zaznívá, nicméně jeho protikandidátka Eva Syková v programovém prohlášení v souvislosti s potížemi při zakládání podnikatelských subjektů akademickými ústavy napsala: "Dosavadní praxe ukazuje, že vedení AV ČR bylo k těmto aktivitám v nejlepším případě velmi rezervované, spíše však doba předběhla jeho tradiční myšlení."
Podle Drahoše leží překážky především mimo Akademii věd, například v legislativních omezeních. Zdůraznil důležitost vládní reformy výzkumu a vývoje, kritizoval však její konkrétní podobu. Ve svém programovém prohlášení mimo jiné uvedl: "Chápu politické zadání cílů reformy, nemohu ale souhlasit s tím, že místo koncepce jsou základem reformy jen obecné výchozí teze, které nebyly podrobeny analýze ani oponentuře odborné veřejnosti, a že realizace reformy je založena na čistě administrativních postupech. Je paradoxní (nebo snad symptomatické?), že klíčový dokument upravující prostředí výzkumu a vývoje v ČR vznikl zcela nevědeckým způsobem."
Foto: ČTK
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.