Čili papričky pálí kvůli houbě

Máte rádi ostrá jídla? Pokud ano, poděkujte mikroskopické houbě, která napadá čili papričky a ničí jejich semena. Pálivé látky rostlina produkuje právě na obranu před tímto parazitem, nikoli pro potěšení labužníků.

Čili papričky obsahují množství cukrů a lipidů, které lákají ptáky. Ti se papričkami živí a semena roznášejí po širokém okolí. Parazitické houbě rodu Fusarium, která do zrajících papriček proniká drobnými otvory vyvrtanými hmyzem, cukry chutnají také, ale rostlině za ně žádnou protislužbu nenabízí. Právě naopak. V papričce se namnoží a všechna semena zlikviduje.

Rostlina se proto před houbou chrání pomocí chemických zbraní. V plodech se tvoří kapsaicin a jemu příbuzné látky, které růst mikroorganismů zpomalují. Lidské chuťové buňky jsou vůči nim velmi citlivé, ptáky však nepálí. Šíření semen tak není produkcí kapsaicinu ohroženo.

Používání chemických látek pro obranu před parazity není výlučnou vlastností pálivých papriček. Například rajčata obsahují látky, jejichž chuť většinu potenciálních útočníků odpuzuje. Ale rajčata stejně jako ostatní plody tuto obranu ztratí, jakmile plod dozraje. V tu chvíli totiž rostlina mění strategii. Už není v jejím zájmu, aby plody nikdo nesežral, chce se prostřednictvím ptáků a plodožravých zvířat rozšířit. Tím se ale vzdává ochrany před parazity.

Tým amerických a bolivijských vědců zjistil, že koncentrace kapsaicinu v čili papričkách závisí na množství dvoukřídlého hmyzu v dané lokalitě. Právě hmyz, který narušuje povrch plodů, uvolňuje cestu parazitické houbě. V oblastech Bolívie, kde byl hmyz napadající papričky vzácný, většina plodů nepálila vůbec. Takže nebýt "spolupráce" hmyzu a houby, zůstali bychom o důležitou součást světové kuchyně ochuzeni.

Přírodní dezinfekce

Kapsaicin mohl být v dávné minulosti důvodem, proč lidé začali čili papričky jíst. Jeho schopnost hubit bakterie a mikroskopické houby skýtala lidem zvláště v tropech ochranu před patogeny v potravě. "Na severu skýtají čili papričky svým konzumentům mnohem menší výhodu, protože škodlivých mikrobů je tam v potravě mnohem méně. Možná proto je jídlo na severu tak nudné," říká Joshua Tewksbury z Washingtonské univerzity, který se na výzkumu v Bolívii podílel.

Foto: Profimedia, University of Washington