Rozhovor TÝDNE
Antibiotika nezabírají. Čeští vědci to chtějí změnit

Rezistentní bakterie zabíjejí stále více lidí, neléčitelných infekcí přibývá. Dříve zázračná antibiotika ztrácejí na síle. Naději pro vývoj nových léků představuje objev, na němž se v Mikrobiologickém ústavu Akademie věd ČR podíleli Jiří Janata a Gabriela Balíková Novotná. Proč přestávají antibiotika fungovat? A jaká je jejich budoucnost?

Před devadesáti lety objevil Alexander Fleming penicilin, čímž odstartoval éru výroby antibiotik. Miliony lidí, které by jinak umíraly na různé infekce, najednou přežívaly. Jak je to s penicilinem dnes, dokázala by se bez něj medicína obejít?

Jiří Janata: Dodnes je nejpoužívanější skupinou antibiotik. V porovnání s tím, který objevil Fleming - penicilinem G -, jde však o daleko dokonalejší a vylepšené látky. Většinou se různě kombinují tak, aby si proti nim neškrtly kmeny bakterií s rezistencí vůči antibiotikům. Penicilin tedy rozhodně není přežitek nebo překonaný lék, pro současnou medicínu je stále velmi důležitý.

Jedni antibiotika kritizují, protože zabíjejí i užitečné střevní bakterie, druzí si pro ně zbytečně chodí pokaždé, když začnou pokašlávat. Jak tyto léky vnímáte?

Janata: Často zaznívá, že jsou pro tělo nepřirozené, ale to není pravda. Antibiotika jsou původně přírodní látky, vždyť i Flemingův penicilin byl produktem přírodní plísně. Jediný možný problém vidím v míře jejich používání, to znamená ve zbytečném nadužívání, a volbě těch správných při konkrétních zdravotních problémech.

Gabriela Balíková Novotná: Jakékoli přehnané obavy z antibiotik jsou podle mě zbytečné. Na druhou stranu je dobře, že se o nich mluví. Vytváří to určitý tlak a veřejnost i lékaře nutí přemýšlet, zda je jejich užívání při konkrétním problému nutné. Naprosto zbytečně jsou například často předepisovány u viróz, kde nemají žádný účinek. A že zabíjejí střevní bakterie? Ano, ale to je podstata jejich působení. Ničí mikroorganismy v lidském těle, tedy i ty prospěšné.

Janata: Antibiotika nám navíc významně prodloužila život, vždyť ještě v době před Flemingem se běžně umíralo na dnes banální infekce. A vezměte si, kolikrát za život jste antibiotika užíval. Párkrát určitě ano. Je velká pravděpodobnost, že kdybyste je nedostal, jednu z těch infekcí byste nepřežil. Jsou zkrátka takovým tlačítkem reset. Není dobré ho používat běžně, když už ale není jiná volba, musíte ho zmáčknout.

Dodnes jsou jediným účinným lékem na bakteriální infekce. V čem jsou vlastně výjimečná?

Janata: Vyčítáme jim, že zabíjejí i žádoucí mikroorganismy, třeba ty ve střevech. Ve skutečnosti však jde o velmi cílené látky, protože dokážou zabít bakterie, ale člověka ne. To vůbec není samozřejmé a takové sloučeniny jsou vzácné. Biologický základ mikroorganismů a člověka je stejný, jsme vystavěni na podobných proteinech, nukleových kyselinách. Je tedy velmi výjimečné, že nějaké látky zničí bakterie, avšak našim buňkám neuškodí.

Světová zdravotnická organizace - WHO - varuje, že se blížíme k postantibiotické éře: tyto léky přestávají účinkovat, mikroorganismy jsou vůči nim rezistentní a hrozí, že se běžné infekce znovu stanou smrtelnými. WHO dokonce tvrdí, že pokud taková situace nastane, půjde o problém srovnatelný s epidemií AIDS v osmdesátých letech. Opravdu je situace tak vážná?

Novotná: Začínají se izolovat bakterie, na které nezabírají žádná antibiotika. Lékaři proto už skutečně řeší případy infekcí, jež nejsou schopni vyléčit. Otázka však je, do jaké míry by takové bakterie zvládly přežít a ve velkém se rozmnožovat mimo prostředí nemocnic - zatím se totiž vyskytují především tam.

CELÝ ROZHOVOR A MNOHEM VÍC SI PŘEČTĚTE V AKTUÁLNÍM VYDÁNÍ ČASOPISU TÝDEN, KTERÉ VYŠLO V PONDĚLÍ 17. ZÁŘÍ 2018.