Studie spánku
Čeští vědci zkoumají hrůzné noční můry

Čeští vědci dokončili historicky první studii, která se u nás zabývá takzvanou spánkovou obrnou. Ochrnutím uprostřed noci provázeným děsivými zážitky trpí až osm procent populace. Mezi Čechy jsou ale stále častější i další poruchy spánku.

Kdo něco podobného prodělal, velmi nerad o tom mluví. I po letech představuje vzpomínka na spánkovou obrnu dost ošklivý zážitek. Tělo je naprosto ochrnuté, člověk nemůže hýbat ani očními víčky. Přitom ale vnímá okolí, slyší okolní zvuky, a i když to může znít podivně, skutečně vidí přízraky. "Byla to taková černá, rozmlžená postava, která mi stála přímo u postele. Nedovedu ji lépe popsat," líčí čtyřiadvacetiletý student Petr svou zkušenost.

Noční ochrnutí zažil v pokoji vysokoškolské koleje, kde ve stejné místnosti spali ještě dva další studenti. Ti o tom, co právě vidí a prožívá jejich spolubydlící, pochopitelně neměli ani tušení. "Já si přitom myslel, že opravdu umírám, že to je konec," říká Petr. Bezmoc naštěstí za nějakou dobu, jejíž délku nedokáže odhadnout, odezněla a on se mohl na posteli normálně posadit. "Byla to obrovská úleva. Nejhorší totiž je, když se v tom stavu chcete pohnout, křičet o pomoc, a přitom ze sebe nevydáte ani hlásek," popisuje Petr.

Tento student patří ke stovkám českých vysokoškoláků, kteří své zážitky se spánkovou obrnou popsali Národnímu ústavu duševního zdraví v Praze. Ten se vůbec poprvé v české historii rozhodl prozkoumat u nás dosud málo známou poruchu, již většinou provází pozorování různých přízraků v době krátkodobého ochrnutí. Protože postižení o nemoci nic nevědí, se svými zážitky se neradi svěřují - ostatní by jejich vyprávění mohli považovat za běžný sen a vysmát se jim.

Goyovy přízraky

"My jsme proto přes sociální sítě oslovili studenty s tím, že pokud se někdo z nich do takového stavu dostal, aby nám vyplnil dotazník," říká jedna ze spoluautorek studie Monika Lišková. Během zhruba jednoho roku odpovědělo přes 650 studentů. To ale představuje jen špičku ledovce. Podle kvalifikovaných zahraničních odhadů zažilo spánkovou obrnu jednou nebo opakovaně šest až osm procent populace, v Česku by se tedy mělo jednat o statisíce lidí.

Právě studenti s nepravidelným spánkovým režimem patří k nejrizikovějším skupinám. "Studii už jsme dokončili, její závěry ale nemůžeme detailně zveřejnit do doby, než bude publikována v zahraničním odborném časopise," vysvětluje Lišková. Dobrovolníci se teď podrobí vyšetření ve spánkové laboratoři, jež by mělo vést k hlubšímu poznání, jak tento druh obrny vzniká a jací lidé jsou k ní v Česku zvláště náchylní.

Na Západě se popsaný jev začal zkoumat už před desetiletími. Proč ale lidé zpravidla vidí zrovna rozmlžené postavy, a nemají jiné halucinace, zůstává záhadou. Spánkovou obrnu pod různými názvy popisují už různé starověké kultury. Trpěli jí i slavní umělci. Inspirací pro přízraky, které maloval španělský malíř Francisco Goya, byly údajně právě umělcovy zážitky při opakovaných stavech spánkové obrny.

Globální epidemie

I dalších forem poruch spánku začalo v moderní populaci rapidně přibývat. Spánek, ve kterém člověk stráví třetinu života, se pro mnoho civilizovaných lidí stává vážným problémem. Trápí je nespavost, ospalost, potíže s usínáním, probouzejí se nebo mají dýchací potíže. Nedostatek odpočinku v noci se pak pochopitelně projevuje i potížemi během dne. "Ospalost a nespavost představují globální epidemii, která ohrožuje zdraví a kvalitu života," píše se na stránkách České společnosti pro výzkum spánku a spánkovou medicínu (ČSVSSM).

S krátkodobou poruchou se setkal snad každý z nás, podle statistik trpí 15 až 30 procent české populace těmito potížemi chronicky. A i když mají různé příčiny, lékaři je obecně přičítají zvýšenému stresu, pracovnímu vypětí a především nepravidelnosti životního rytmu. "Právě tato pravidelnost je v životě pro zdravý spánek velmi důležitá," říká lékařka Jana Vyskočilová, předsedkyně ČSVSSM.

Lidé ale podle ní vliv spánku na svou psychickou a fyzickou kondici často podceňují. "Negativní účinek na zdravý spánek může mít nejen alkohol nebo kouření před spaním, ale i sledování televize v ložnici, případně práce na počítači nebo hraní s mobilem dlouho do noci," uvádí Vyskočilová. Člověk by si měl v rámci možností zvolit dobu, kdy půjde spát a kdy bude vstávat, a tento rytmus dodržovat. "Jenže lidé přijdou z práce, zapnou televizi nebo počítač a jednou jdou spát v jednu v noci, podruhé třeba v deset. To všechno se negativně projevuje na kvalitě jejich spánku," varuje Vyskočilová. Zdravý spánek pak ohrožuje také dlouhodobý stres nebo přejídání před spaním.

K nejčastějším potížím patří poruchy dýchání spojené například s chrápáním, dechovými zástavami nebo noční dušností. Třebaže podle odborníků mohou být bezprostřední příčinou těchto potíží například zbytnělý jazyk, špatná průchodnost dýchacích cest nebo jiné potíže, které je nutné řešit operačním zákrokem, opět je jako prevence důležité dodržovat pravidla zdravého spaní.

Strach jít spát

Až 15 procent populace zažívá poruchy usínání. Hlavním důvodem bývá stres. Setkal se s tím asi každý. "Pokud však stav přetrvává delší dobu i po odeznění stresu, rozvíjí se u pacienta obava z usnutí, z nutnosti jít si lehnout," uvádí lékař Martin Pretl z Centra pro poruchy spánku a bdění Neurologické kliniky 1. lékařské fakulty UK a VFN v Praze.

Lidé podle něho trpí pocitem ranní únavy a nevyspalosti, které spolu se sníženým výkonem a zhoršenou náladou přetrvávají většinou během celého dne. Další ze spánkových poruch je například takzvaný syndrom neklidných nohou, jehož bezprostřední příčina zůstává ve většině případů neznámá. V Česku se to v různé míře týká až 10 procent obyvatel.

Toto neurologické onemocnění se projevuje nepříjemnými pocity v nohou (například pulsování, tahání, mravenčení) a nepřekonatelným nutkáním nohama pohybovat. Lidé špatně spí, usínají s obtížemi nebo se v noci často budí. Syndrom neklidných nohou je ale možné léčit. Někdy pomůže řešení souvisejících potíží, jako jsou třeba cukrovka nebo poškození nervů. Často ale pomáhá prostá změna životního stylu, dodržování spánkového režimu, snížení konzumace kofeinu, alkoholu a tabáku.

Lékaři evidují řadu dalších poruch. Kdo je neřeší, může vážně onemocnět. "Nedostatek spánku nebo nekvalitní spánek mají negativní vliv na naše zdraví v dlouhodobém i krátkodobém horizontu," vysvětluje na svých stránkách ČSVSSM. Mezi krátkodobé potíže může patřit snížení pozornosti, paměti nebo schopnosti učení, k dlouhodobým například obezita, diabetes, oslabení imunitního systému a dokonce i k některé typy rakoviny.

Dlouhé čekání na pomoc

Zatímco v západních zemích se medicína popsaným poruchám věnuje už relativně dlouho, v České republice jde o velmi mladé odvětví. "První spánkové laboratoře pro diagnostiku spánkových poruch u nás vznikly až po roce 1991," říká doktorka Vyskočilová. I když počet laboratoří od té doby vzrostl, jejich kapacita stále neodpovídá poptávce. "Léčba poruch spánku je u nás finančně i kapacitně poddimenzovaná," tvrdí lékařka. Na vyšetření se podle ní většinou čeká až půl roku, v lepším případě čtyři měsíce.

Počet osob, které sužuje nekvalitní spánek, přitom v Česku neustále roste. Proto je podle Jany Vyskočilové velmi důležité, aby se lidé vedle vyhledání odborné péče sami řídili několika základními pravidly: