Třetí stav bytí
Malá skupinka neuronů spouští režim snění

V REM spánku se mozek chová, jako by byl vzhůru. Zdají se nám živé sny. Naše svaly jsou od mozku odpojené. Jinak bychom sny přehrávali. Podivný stav spouští skupina nervových buněk v mozkovém kmeni.

Vědci studují spánek už déle než sto let. Pořád se jim ale nepodařilo zjistit, k čemu je, ani jak funguje. Má několik fází. Odlišují se od sebe elektrickou činností mozku. REM fáze je snad ze všech nejzáhadnější. Zkratka REM označuje anglický výraz rapid eye movement. Do češtiny se většinou překládá jako rychlé pohyby očí. Spáčům se totiž během REM spánku pohybují pod víčky oční bulvy. Mozek je v REM fázi aktivní skoro stejně, jako bychom byli vzhůru. Lidé probuzení z REM spánku si vzpomínají na živé sny.

Odborníci na mozek si donedávna mysleli, že malá skupinka tzv. GABAergních neuronů v mozkovém kmeni jejich brání jejich přehrávání naživo. Kdybychom ve snu chodili, GABAergní neurony měly podle představ vědců zařizovat, abychom nehýbali nohama. Podle nové práce z časopisu Nature je ale tato skupina neuronů ještě důležitější.

Vědecký tým v čele s Franzem Weberem z Kalifornské univerzity prokázal, že GABAergní neurony REM spánek spouští. Slovo GABAergní znamená, že nervové buňky vylučují kyselinu gama-aminomáselnou.

Místo jejího dlouhého názvu se většinou používá zkratka GABA. Je to jedna z mnoha signálních látek, jimiž spolu komunikují nervové buňky. Weber a pol. vyrobili geneticky upravené myši. Jejich GABAergní neurony reagovaly na laserové světlo.

Stačilo na ně posvítit a neurony se zapnuly. Spící myši s takto spuštěnými GABAergními neurony okamžitě přešly do REM spánku. Bdící myši se zapnutými GABAergními neurony začaly víc jíst.

V bdělém stavu se podivná skupina nervových buněk se spouští při dvou příjemných činnostech: jídle a hlazení. Mohla by působit jako protiváha jiných skupin neuronů, které se zapínají ve stresu. Pacienti s poruchami nálad mají často narušený REM spánek. Jeho výzkum by proto mohl pomoci najít nové druhy léčby.