Čeští vědci
Plzeňští archeologové zkoumají zaniklé římské město

Zaniklé římské město či skalní rytiny zkoumají archeologové plzeňské Západočeské univerzity (ZČU). Výzkumné expedice v zahraničí zahájili v červnu. V Itálii odhalili část antických veřejných lázní zaniklého města, v Kyrgyzstánu dokumentují náhodné nálezy a skalní rytiny a chystají se také na Ukrajinu. Mise, jichž se účastní studenti, hradí archeologové z grantů školy a po publikaci prvních výsledků požádají o mezinárodní granty. Řekl to šéf katedry archeologie Pavel Vařeka. Fakulta filozofická podepsala ve všech místech smlouvy o spolupráci s místními univerzitami a muzei.

Expedice deseti studentů zkoumala stopy římského osídlení v přímořské oblasti Santa Marinella. V místě zaniklé římské kolonie Castrum Novum ze třetího století před Kristem ve středním Laziu objevili část veřejných lázní. Výzkum, na němž se podílelo také Muzeum moře a starověké námořní plavby v Santa Seveře, se zaměřil hlavně na studium vnitřního členění města. "Jeho počátky jsou spojovány se stavbou cesty Via Aurelia, dnes v katastru obce Santa Marinella," řekla Klára Preusz z týmu. Systematický výzkum římské kolonie začal už v roce 2014 z iniciativy místního muzea a francouzských univerzit Lille a Amiens. První nálezy z vykopávek jsou už z 18. století a tvoří část sbírek vatikánských muzeí.

Během expedice, která bude pokračovat v září, výzkumníci odhalili na soukromé zahradě část veřejných lázní z Trajánského období, v jednom z objektů cisternu napojenou na kanalizaci, předpecní prostor pro vytápění, a další prvky lázní. "Rozměr cisterny nasvědčuje, že šlo o lázně určené pro velký počet osob. Zřejmě ve třetím století byla zasypána," uvedla Preusz. Mezi bohatými nálezy bylo běžné i luxusní keramické zboží, mozaiky, bronzové hřebíky a háčky na ryby i mince. Pomohou přesně datovat období, kdy byly lázně využívány a kdy zanikly.

V Kyrgyzstánu zkoumalo pět mladých archeologů město Oš na významné hedvábné stezce spojující ve středověku východ Asie se Středomořím. Díky náhodným nálezům uloženým v depozitářích univerzity v Oši, největší ve střední Asii, zdokumentovali vazby na byzantskou, perskou a římskou říši. "Ve sbírkách rozpoznali kamenné nástroje vytvořené člověkem před 50.000 až 30.000 lety, kamenné plastiky z mladší doby kamenné a bronzové a cenné keramické importy," řekl Josef Hložek z katedry.

S univerzitou se také výzkumníci podílejí na dokumentaci skalních rytin na svazích Šalamounovy hory nad městem Oš. "Rytiny zanikají. Výsledkem tříleté práce bude katalog, který je zdokumentuje," uvedl Hložek. V Plzni už je na stáži šest studentů univerzity v Oši. Spolupráce má vyústit ve vytvoření moderního studijního oboru Archeologie v Kyrgyzstánu.