Pozor na ně
Přeskakování mezi různými médii souvisí se změnami v mozku

Střídáte často mezi počítačem s internetem, chytrým telefonem, knihou, časopisem, případně ještě dalšími médii? Je možné, že se to projevuje na vašem mozku. Nebo naopak struktura vašeho mozku předurčuje, že budete roztěkaní. Zatím není jasné, co je příčina a co následek.

Psát, že je doba, ve které žijeme, něčím odlišná od dob, v nichž žili naši předkové, je riskantní. Kdybychom měli možnost si s některým z nich promluvit, možná by řekl, že jeho problémy se podobaly problémům dnešních lidí víc, než by se dalo očekávat. Těžko se dá ale prohlásit, že nás neovlivňuje současná technologizace každodenního života. Žijeme v časech výpočetního výkonu pronikajícího do předmětů běžné denní potřeby, jako jsou telefony, ledničky, hodinky, auta a další vymoženosti. Kdysi dávno byl problém sehnat informace, která jste potřebovali.

Dnes je větší problém odfiltrovat ty, které nepotřebujete. Velká část obyvatel západního světa neustále přepíná mezi prací, studiem, čtením nejnovějších zpráv a konzumací sociálních sítí. Bylo by divné, kdyby se to neprojevilo na našem mozku. Kep Kee Loh a Ryota Kanei z londýnské University College dokládají v časopise PLoS ONE, že neustálé přeskakování se strukturou mozku souvisí. Co způsobuje co, je ovšem otevřená otázka. Uspořádání mozku by se mohlo odrážet ve stylu využívání médií.

Šedá hmota

Vědci dali pětasedmdesáti lidem dotazník, který měřil, jak moc přeskakují mezi různými typy médií, a zároveň prozkoumali jejich mozek pomocí magnetické rezonance. Zjistili, že skór v dotazníku měl vztah k objemu šedé mozkové hmoty v oblasti zvané anteriorní cingulární kortex (ACC). Je to struktura v jakémsi límci obepínajícím kalózní těleso - tlustý svazek nervových vláken propojujících pravou a levou hemisféru.

Oblast má spoustu funkcí. Podílí se třeba na řízení krevního tlaku a srdečního tepu, má ledacos společného s emocemi. Je aktivní při rozpoznávání chyb a řešení navzájem soupeřích úloh. Klasický příklad je třeba úloha Strropova, v níž máte za úkol určit barvu textu, jímž je napsaný název jiné barvy. Třeba slovo "červená" vidíte napsané zeleně. Kvůli návyku číst má spousta lidí s takovým úkolem problémy a musí se soustředit, aby ho dokázala vyřešit.

Vejce, nebo slepice?

Zdá se proto logické, že lidé, kteří mají menší ACC, víc přepínají než lidé, kteří ho mají větší. Bylo však dřív vejce, nebo slepice? Přepínají lidé s menším ACC, poněvadž nedokážou odolávat dorážejícím podnětům z okolí? Mají menší ACC, protože se méně soustředí na jednu věc a méně ho používají? Uspořádání výzkumu Loha a Kaneie nedokáže tuto otázku zodpovědět. Ať už je to jakkoli, je jisté, že přepínání ze statistického hlediska nesouvisí ani s duševním zdravím.

Množství dalších výzkumníků například našlo jeho souvislost s osobnostním rysem, kterému psychologové říkají neuroticismus. Je to sklon zažívat pocity, jako je vina, závist, zlost, nebo hněv.

Jedinci, kteří mají v psychologických testech měřících tento znak vyšší skóry, mívají větší sklon k různým psychickým obtížím a poruchám. Podobně jako se třeba lidé se světlou pletí snadněji spálí od slunce nebo lidé s nadváhou mívají častěji diabetes. Ani v případě statistické souvislosti neuroticismu a přepínání mezi různými médii není zatím jasné, co je příčina a co následek.