Záhada vyřešena
Původ "mimozemské" kostry odhalen: šlo o mutanta člověka

Po pěti letech zkoumání vědci konečně odhalili identitu záhadné kostry nalezené v chilské poušti Atacama. "Ata", jak se kostře přezdívá, svým vzhledem evokovala mysteriózní druh mimozemšťana. Po precizní genetické analýze se však došlo k závěru, že neobvyklé ostatky jsou silnou a doposud neznámou mutací člověka. Informoval o tom britský server The Independent.

"Ata" byla nalezena v nejsušší poušti na Zemi v roce 2013. Od té doby ji zkoumalo mnoho vědců z univerzit v Kalifornii, San Francisku a ve Stanfordu, kteří provedli forenzní analýzu ostatků. Nyní došli k závěru, že šlo bezesporu o člověka.

Kostra byla objevena v koženém vaku za opuštěným kostelem a datuje se k 70. letům minulého století. Od jejího nalezení a odhalení světové veřejnosti se mnohokrát spekulovalo, že by mohlo jít o rasu mimozemského původu. Nakonec se zjistilo, že jde jen o neznámou lidskou mutaci.

Kosterní nález měří jen 15 centimetrů a její vzhled dlouho vědce mátl. "Ata" má totiž nezvykle protáhlou lebku, šikmé oční jamky a pouze deset párů žeber oproti obvyklým dvanácti. I přes svou malou velikost odpovídá vývoj kostí věku šestiletého dítěte.

Nejprve putovala černým trhem

"Jakmile se podíváte na tento exemplář, je jasné, že je zajímavý. Řekl jsem svému příteli: ‚Podívej, ať už je to cokoli, mohu udělat analýzu, jestli má DNA,'" uvedl mikrobiolog ze Stanfordské univerzity Garry Nolan, který se jako první expert dostal ke kostře prostřednictvím svého známého.

"Ata" byla po svém objevení nejprve prodána na černém trhu, než se dostala ke španělskému byznysmenovi, který ji předal právě Nolanovi. Ten potom se svými spolupracovníky a dalšími vědci začal pracovat na analýze záhadného objevu.

Z prvních závěrů vyplynulo, že ostatky byly ženského původu, přičemž z etnického hlediska šlo o směs původní obyvatelky Ameriky a evropských předků. Odůvodnit neobvyklý vzhled ostatků se ale dlouho nedařilo.

Měla by mít řádný pohřeb

Až za pomocí různých špičkových technik objevili  odborníci vzácné mutace spojené s trpasličí velikostí a různými růstovými poruchami kostí. Zkoumání mimo jiné odhalilo další čtyři zcela nové genetické mutace, které souvisely s onemocněním kostí. To vše vysvětluje neobvyklý vzhled "Aty", která se zdála mnohem starší, než byl její skutečný věk.

"Teď už definitivně víme, že šlo o dítě. Myslím, že by se mělo vrátit do své země původu a být tam pochováno podle zvyků místních obyvatel," dodal k vyřešení záhady doktor Nolan s tím, že kostra není starší více než 40 let.