Pohled experta
Trenérka paměti: Zapomínání je přirozené, mozek se tím chrání

Stává se vám často, že se vracíte domů s tím, že jste zapomněli vypnout žehličku či zamknout byt? Pokud na sobě pociťujete, že vám vaše paměť neslouží tak dobře, je na čase s tím něco udělat. V rozhovoru pro on-line deník TÝDEN.CZ jsme se ptali trenérky paměti Marcely Sadilové ze Zlína, jak na zapomínání vyzrát.

Stále více lidí v produktivním věku si stěžuje, že má problém s pamětí, že neustále něco zapomínají. Čím to je?

Nejdříve je potřeba si říct, že zapomínání je přirozené, mozek se tím chrání. Známe různé druhy zapomínání. Události, které nemají pro naše přežití význam, by zabíraly zbytečný prostor v paměti... Dále to může být takzvaný "paměťový blok". Poznáme jej podle průpovídky "mám to na jazyku", člověk se snaží si vzpomenout na určitou věc a uvědomuje si, že ji zná, ale informace je ve vybavování nepřístupná.

Někdo se mohl potkat s jinou vadou paměti, tedy se "záměnou". K ní dochází, když si člověk dokáže správně vzpomenout na informaci, ale nedokáže ji správně přiřadit k jejímu zdroji. Např. se to stává učitelům, událost popisují správně, ale zařadí ji do jiné třídy nebo k jinému žákovi. Dalším typem problému s pamětí je "zkreslování". To, co a jak si zapamatujeme, je ovlivněno našimi emocemi při dané události, znalostmi a hodnotami.

Něco tedy zapomínáme, protože takto funguje mozek, ale jiné věci zapomínáme proto, že jsme neustále zahlceni informacemi, neustále spěcháme, jsme ve stresu. Společnou příčinou těchto problémů s pamětí je, že informace jsou "nesprávně uloženy" do paměti.

Co kromě stresu má na paměť špatný vliv?

V poslední době se hodně oslavuje "multitasking", tedy dělání více věcí najednou. Mozek je však sekvenční "stroj" a není schopen věnovat pozornost dvěma věcem zároveň, neboť informace zpracovává postupně. Je to proto, že paměť nemá v mozku jedno centrum, ale různé části informace se ukládají na různá místa podle toho, o čem informace je (slovní, obrazová, zážitek, pohyb, emoce...). Mozek doslova informaci rozkouskuje a přijímá ve specializovaných centrech a poté odpověď z různých center vytahuje a skládá dohromady. Prostě je potřeba dělat věci postupně a vědomě. K dalším negativním vlivům patří nekvalitní spánek, u dětí je to například také emocionálně nestabilní rodinné prostředí.

Jak by se měli lidé o svou paměť starat a kdy je nejvyšší čas začít?

O paměť se starejme celý život. Nepřehlcujme mozek informacemi, dejme mu čas na utřídění informací (smysl, hierarchie), na prožitek. Trénování můžeme začít v jakémkoliv věku - záleží, co nás k tomu vede - práce na sobě, zlepšení studijních výsledků. Správný čas na trénink po úraze nebo nemoci nám pomůže určit i lékař či psycholog - chce to trpělivost, ale výsledky se vždycky projeví.

Jak se dá u člověka poznat, jak je na tom s pamětí?

Z hlediska odborného poznání vám poradí každý obvodní lékař. Existuje orientační test na potíže s pamětí, který vám lékař může udělat. Je to dotazník s úkoly a otázkami. V České republice jsou také certifikovaní trenéři paměti, kteří vedou kurzy trénování paměti a mohou vám poradit.

Kteří lidé k vám nejčastěji chodí s tím, že chtějí mít lepší paměť?

Tím, že jsem nejen trenérka paměti, ale i psycholožka a speciální pedagog, mám výhodu. Přicházejí ke mně do kurzu jak vysocí manažeři, kteří se vzhledem k věku snaží být stále duševně fit, tak i zájemci, kteří pociťují potíže s pamětí anebo mají diagnostikovanou poruchu paměti. Jako neuropsycholožka mohu diagnostikovat paměť a další kognitivní funkce, tak poté jako trenérka mohu naučit mnemotechniky anebo jako speciální pedagog pomáhat s poruchami v učení.

Komu doporučujete trénink paměti?

Těm, kteří chtějí a mají radost z duševní činnosti bez ohledu na věk. Určitě lidem, kteří prodělali úraz nebo nemoc mozku. Dětem, které chtějí studovat a potřebují se naučit učit, tak i dětem, které mají potíže s učením.

Jak často by měl člověk trénovat? Může i sám doma?

Kurzy probíhají jednou týdně a zadávají se i domácí úkoly, které jsou jednoduché, ale účinné (např. podle abecedy napsat ženská jména, značky aut, květiny ap., vymyslet co nejvíce předmětů na geometrický tvar kruh - sněhulák, brýle, talířek a podobně). Co se týče samotného tréninku doma, na knižním trhu je hodně literatury, podle které se dá doma cvičit. Ale setkávání s druhými lidmi se nedá nahradit, proto osobně doporučuji kurzy.

Osobně se často potýkám s problémem, že například, jedu do práce a najednou přemýšlím, jestli jsem skutečně vypnula žehličku a nemůžu si vzpomenout, jestli ano, nebo ne. Co s tím?

Naštěstí se teď už začínají prodávat přístroje, které se vypnou po 30 minutách nečinnosti. (smích)  Ale vážně, je to docela častý problém, hodně lidí má podobné problémy. Já si v takové situaci říkám: "Zpomal, dělej jednu věc." Základem je být ohleduplný ke svému mozku a dělat věci vědomě, klidně je doprovodit slovně - "vypínám žehličku". Jak jsem již zmínila, problém tkví v tom, že děláme několik věcí najednou, u toho přemýšlíme nad starostmi - co jsme mohli udělat jinak, přemýšlíme, co ještě máme udělat...

Měla jsem studenta, který jezdil do školy autem a chodíval do hodin pozdě. Když jsem se ho ptala, co je příčinou, odpověděl, že se musí vracet, a stává se mu to často, zkontrolovat, jestli opravdu zamkl auto. Když jsem mu poradila, aby při zamykání vyslovil větu "Zamykám tě, můj miláčku", smál se on i spolužáci. Za týden jsem se ho na to zeptala a on mi celý šťastný řekl, že se zatím ani jednou nemusel vracet.