Neodbytné melodie
Ušní červi. Jak dostat nejvlezlejší písničku z hlavy

Stává se vám, že se nemůžete zbavit nějaké písničky a musíte si ji pořád zpívat? Čím hloupější, tím neodbytnější? Souvisí to s tvarem vašeho mozku.

Zážitek melodie uvázlé v hlavě natolik pevně, že není šance se jí zbavit, si vybaví asi každý. Dost často to bývají songy, s nimiž byste se neradi svěřovali přátelům, poněvadž by to mohlo svědčit o vašem pokleslém hudebním vkusu. Takovým melodiím se říká "ušní červi". Čtveřice výzkumníků v čele s Nicolasem Farrugiou z Londýnské univerzity zkoumala, proč jim lidé podléhají. Pomocí magnetické rezonance nasnímali mozky čtyřiačtyřiceti dobrovolníků, z toho třiadvaceti žen. Zároveň se jich vyptali, jak často je ušní červi pronásledují.

Podle výsledků zveřejněných v časopise Consciousness and Cognition neodbytné písničky občas pronásledovaly všechny účastníky průzkumu - až na jednoho. Nejčastěji jim zněly v hlavě jednou denně. Jedinců, kterým něco hraje v mysli téměř pořád, je zřejmě málo, mezi zkoumaným vzorkem byli pouze tři.

Ohrožení muzikanti

Žádný z dobrovolníků nebyl profesionální muzikant. Osm z nich ovšem hrálo na nějaký hudební nástroj. Podle vědců to vypadá, že pokud sami hudbu provozujeme, máme k bezděčnému přehrávání melodií v hlavě silnější tendenci, než když jsme v tomto ohledu pasivní. Lidé, kteří neodbytným písničkám snadněji podléhají, měli rozvinutější oblasti mozku mající na starosti vnímání zvuků a rozpoznávání tónů. Jedinci, jimž dotěrné melodie vadily, měli proti ostatním větší oblasti ve spánkových lalocích, jež zpracovávají emoce.
Osoby, které tvrdily, že jim ušní červi pomáhají se soustředěním, měly rozvinutější hipokampy - párové struktury zanořené hluboko v mozku související mimo jiné s pamětí. Vědci vymysleli i pokus, podle jehož výsledků je k nákaze neodbytnou melodií náchylnější zahálející mysl než ta pracující. Kompletní výsledky výzkumu se sice teprve chystají zveřejnit ve vědeckém časopise, něco málo už ale prozradili magazínu New Scientist.

Spásná žvýkačka

Vědci přehrávali lidem melodie z Pretty Woman a Jamese Bonda. Pak je požádali, ať vyřeší hlavolam. Melodie se jim uhnízdila v hlavě tím častěji, čím byl úkol lehčí. Těžká hádanka naopak písničky vystrnadila. Mohl by to být prostředek, jak se proti ušním červům bránit.

Další zbraň odhalila nedávno v časopise The Journal of Experimental Psychology jiná skupina vědců v čele Philipem Beamanem z Readingské univerzity. Pustili studentům třicet sekund obzvláště vlezlé písničky. Byla to Play Hard od Davida Guetty. Jestli jste si ji nevybavili, můžete si ji zkusit najít. Je to ale na vaše vlastní nebezpečí. Po vyslechnutí nahrávky vědci studenty požádali, ať na skladbu zkusí tři minuty nemyslet. Když si na ni přece jen vzpomněli, měli stisknout na klávesnici písmeno "p". Polovina studentů žvýkala žvýkačku, polovina nikoli. Přežvýkavci mačkali písmeno "p" méně často.