Co vypovídá zkamenělá stolice o prvních Američanech?

Rozbor fosilizovaných exkrementů nalezených v jeskyni v Oregonu posouvá dosud předpokládanou dobu osídlení kontinentu o tisíc let zpět, do doby před čtrnácti tisíci lety.

Archeolog Dennis Jenkins z Oregonské univerzity našel v jeskyni jen několik málo předmětů, což ho vede k domněnce, že se lidé v úkrytu zdrželi jen chvíli, nejspíš na cestě za migrující zvěří. Dle dochovaných zbytků DNA ve stolici se podařilo tyto předky spojit „příbuzenstvím" s pravěkými obyvateli Sibiře. To jen podporuje dosud nejrozšířenější hypotézu, podle níž předchůdci pozdějších indiánů přišli právě z východní Asie přes pevninský most mezi Sibiří a Aljaškou.

Za nejstarší známou kulturu Ameriky je dosud považována Cloviská, jejíž artefakty se podařilo nalézt na několika místech ve Spojených státech, Mexiku, Střední a dokonce severních částech Jižní Americky. O těchto lidech se ví, že se na kontinentě pohybovali před třinácti tisíci lety. Známé jsou především jejich netradiční kamenné špice oštěpů se žlábkem na jedné či obou stranách.

Nejstarší z nově nalezených fosilizovaných „zbytků" po pralidech jsou však prý 14 340 let staré. To je stejné stáří, jako u nálezů ostatků v Chile, kde se však nepodařilo získat DNA použitelnou pro rozbor.

Právě nedostatek zachovalé DNA vede k dalším hypotézám o osídlení Ameriky. Podle jedné se možná Sibiřané dostali na nový kontinent už o pět tisíc let dříve, a sice podél zatím nezamrzlého pobřeží, nikoliv až přes Aljašku. Podle jiné hypotézy nepocházejí všichni pralidé v Americe z Asiatů. Do nové země se prý mohli po ledovém příkrovu zasahujícím před dvaceti tisíci lety až k západní Evropě dostat obyvatelé z území dnešní jižní Evropy. Na místních nalezištích se totiž našly hroty podobné těm Cloviským.

Foto: časopis Science