Mnohé studie potvrzují, že netopýři - respektive letouni - jsou hostitelé velkého počtu virů. Právě od nich nejspíš pochází nový typ koronaviru, který způsobil celosvětovou pandemii. Jsou ovšem rovněž původci nemoci ebola nebo SARS. Proč právě netopýři?
Před epidemií SARS v roce 2003 nebylo podle ředitele Ústavu biologie obratlovců Akademie věd Jana Zukala vůbec známo, že by netopýři byli hostiteli jakéhokoli koronaviru. "Rozsáhlý výzkum za posledních patnáct let však vedl u netopýrů ke zjištění více než třiceti druhů koronavirů," řekl TÝDNU Zukal.
Není proto překvapivé, že i nový typ covid-19 může pocházet právě od netopýrů - správně letounů. "Nejnovější studie publikovaná v časopise Nature ukazuje, že se nejvíce podobá beta-koronaviru s označením BatCoV RaTG13 nalezeného u vrápence prostředního (Rhinolophus affinis), který žije v Číně, na severu Indie a v jihovýchodní Asii," dodal Zukal.
Proč jsou právě netopýři hostiteli poměrně značného počtu virů, ovšem není ještě zcela jasné a existuje řada teorií i nepřímých důkazů. "Jejich přítomnost jim nezpůsobuje žádné problémy, takže jsou pro viry ideálním přírodním rezervoárem," řekl TÝDNU uznávaný epidemiolog Rastislav Maďar.
Upravený imunitní systém
Netopýři mají podle Jana Zukala například významně nižší zánětlivou odpověď na virové onemocnění než člověk, ale i než jiná zvířata. "Silná a dlouhodobá zánětlivá reakce je přitom spojena se špatnou zdravotní prognózou. Schopnost netopýrů omezit zánětlivou reakci tedy může souviset se schopností hostit v těle řadu patogenů, aniž by u nich propukly symptomy onemocnění. Předpokládá se, že může také ovlivňovat jejich dlouhověkost," řekl akademik, podle něhož podobných zajímavých úprav imunitního sytému mají netopýři několik.
Přenos z netopýra na člověka nebyl pravděpodobně přímý, ale přes nějakého mezihostitele. "Řada malých šelem jsou predátoři netopýrů a jejich pozřením se mohli nakazit a následně přenést nákazu i na člověka. Je třeba však dodat, že v Číně a vlastně v celé oblasti jihovýchodní Asie patří velké druhy letounů - kaloni - mezi oblíbené pochoutky," uvedl Zukal.
Epidemiolog Maďar sdělil, že u SARS byly mezihostitelem viru cibetky, u covidu-19 by to mohli být luskouni. "To je zákonem chráněné zvíře, které je hlavně v Číně a Vietnamu předmětem ilegálního chovu, oblíbené je údajně kvůli chutnému masu. Odhaduje se, že ročně se do těchto dvou zemí dostane nelegálně přes sto tisíc luskounů," konstatoval Maďar.
Na všech kontinentech
Na světě je kolem 1,2 tisíce druhů letounů, což tvoří více než 20 procent druhů savců. Osidlují všechny kontinenty. "Taková velká diverzita s sebou nese i velkou diverzitu jejich parazitů včetně patogenů. Ukazuje se, že je dokonce větší, než by se dalo předpokládat, a letouni jsou významnými rezervoáry patogenů s vysokým potenciálem přeskoku na lidskou populaci," upozornil Zukal.
Dodal, že interakce s viry i s jinými mikroby jsou neodmyslitelnou součástí evoluční historie všech skupin obratlovců. Při vzájemné koevoluci ztratily mnohé viry nebezpečné vlastnosti a staly se nedílnou součástí mikrobiomu hostitele, kterému nijak neškodí.
"Stejné je to i s netopýry a koronaviry, které provázejí své hostitele od počátků jejich historie, tedy kolem padesáti milionů let. To je dost dlouhá doba na to, aby se vzájemně přizpůsobili, což způsobuje, že koronaviry netopýry nezabíjí," vysvětlil Zukal.
Jestli a případně kdy přeskočí virus na člověka, není podle něho jasné. "Ke zvýšení pravděpodobnosti přenosu pochopitelně přispívá přelidnění a snaha člověka proniknout do všech míst na světě, ale také globalizace, kdy se člověk jednoduše dostává do oblastí, v nichž jsou odlišné patogeny, než na které je jeho tělo zvyklé," řekl Zukal. "V tropických oblastech, kde jsou rozsáhlé jeskyně obývané mnohatisícovými skupinami netopýrů, byly prokázány přímé infekce místních lidí, navštěvujících pravidelně tyto jeskyně, netopýřími koronaviry bez jakýchkoli zdravotních následků."
Nejezme netopýry
Také evropské druhy netopýrů mohou přenášet různé patogeny, jejich přenos na člověka je ale velmi málo pravděpodobný. "Nejčastěji se hovoří o vzteklině, která je také nejlépe prozkoumána. Na světě ročně zemře na nákazu vzteklinou asi 55 tisíc lidí - zejména v Africe a Asii -, ale pouze výjimečně jsou jednotlivé případy způsobeny přenosem od netopýrů," řekl Zukal.
Obavy z kontaktu s tuzemskými netopýry proto podle něho nejsou namístě. "A jak řekl kolega Ivan Horáček z Univerzity Karlovy: 'Doporučit lze jen jedno: nejezte netopýry,' " poznamenal Jan Zukal z brněnského pracoviště Akademie věd.
Nehrozí, že lidé budou kvůli koronaviru netopýry zabíjet? "Všechny druhy letounů na celém světě jsou chráněny, a v Evropě dokonce i jejich úkryty. Takže doufám, že nikoli, protože kvůli riziku přenosu nějakého onemocnění na člověka není důvod," konstatoval Zukal.
Asi k největšímu zabíjení netopýrů ze strachu z nich docházelo ve Střední a Jižní Americe. "Místní lidé odstřelovali vchody do jeskyní s koloniemi upíra obecného (Desmodus rotundus), protože se zjistilo, že přenáší virus vztekliny na jejich dobytek. To způsobuje nižší produkci, případně úhyn nakažených jedinců. Osvětové aktivity a objasňování významu netopýrů v ekosystému naštěstí vedly k ukončení takových útoků," dodal Zukal.
