Volby může v budoucnu podle politologa Miloše Gregora z brněnské Masarykovy univerzity oi IPvlivňovat umělá inteligence (AI - Artificial Intelligence). To je rizikem především proto, že lidé v kampani nerozeznají, co je dílem politika a za čím stojí algoritmus poháněný právě umělou inteligencí. Podle Gregora se také může stát, že bude umělá inteligence zneužitá k polarizaci a radikalizaci společnosti. Gregor to dnes řekl ČTK.
Jedním z možných využití jsou chatovací roboti. "Už dnes známe falešné profily, trollí farmy a lidi, kteří za peníze rozvracejí diskuse. Když tohle bude automatizováno algoritmem, bude to rychlejší, masovější a kvalitnější. Obyčejní uživatelé sociálních sítí nerozeznají, s kým komunikují. Umělá inteligence pak může některé komunikační kanály úplně zahltit. Podobně politická strana nebude schopná rozeznat, na co přes sociální sítě odpovídat," řekl.
Nástroje umělé inteligence by mohly strany využívat také při tvorbě kampaně, kde Gregor vidí riziko polarizace. Jako příklad uvádí hypotetickou situaci, kdy si politici nechají algoritmem najít nejkontroverznější téma, které společnost rozeštve, a na tom kampaň postaví.
Gregor osobně nevidí problém v tom, pokud bude daný politik nebo strana využívat umělou inteligenci k vytváření vlastních příspěvků na sociální sítě, jelikož nyní to i tak mnohdy dělají zaměstnanci. Líbivé texty dokáže na základě jednoduchých dotazů generovat třeba systém ChatGPT, který je od loňského listopadu zdarma přístupný veřejnosti. Politolog považuje za logické, pokud k tomu politici přistoupí, protože by mohli ušetřit a zároveň své sledující lépe oslovit. Upozornil však na to, že to musí být na oficiálních profilech, za které jsou politici zodpovědní.
Podle Gregora se zatím v Česku ani jiných zemích nástroje AI v kampaních systematicky nevyužívají. Lze však předpokládat, že se to změní. Možná už v příštích prezidentských volbách v USA, které se konají příští rok. "Drtivá většina nových technologických přístupů a nástrojů pro politický marketing byla v minulosti jako první využívaná právě v USA. Je to dáno obrovskými rozpočty na kampaně i otevřeným prostředím, které je vychýleno k co největší efektivitě kampaně. Americký volební systém také nahrává těsnému souboji, ve kterém by právě umělá inteligence mohla hrát roli," dodal.
Politolog upozornil na to, že podobně jako u jiných nových technologií, které předbíhají legislativu, hrozí riziko jejich zneužití. Využívání umělé inteligence v kampaních by se mělo řídit určitými etickými pravidly, avšak nakonec je stejně rozhodující, co dovolí voliči a co je ochotný pro své zvolení udělat samotný politik.
Miloš Gregor z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně se dlouhodobě věnuje problematice volebních kampaní, dezinformací a propagandy, na katedře politologie v Brně působí od roku 2014.
