Konec jedné éry
Končí americký urychlovač Tevatron, který psal dějiny fyziky

Nedaleko Chicaga dnes vědci navždy vypnou obří urychlovač částic Tevatron. Uzavřou tak jednu velkou kapitolu americké fyziky. Druhé největší zařízení svého druhu na světě končí hlavně z finančních důvodů, částečně však i proto, že je zastaralé. Urychlovač dokončený v roce 1983 významně posunul poznání subatomárního světa.

Tevatron tvoří asi 6,5 kilometru dlouhý podzemní kruhový tunel nacházející se asi 80 kilometrů západně od Chicaga v laboratoři Fermilab. Dnes ve 20.00 její šéf Pier Oddone vypne dvojí paprsky částic, které se v tunelu srážejí od roku 1985. "A bude po všem. Pak budeme mít velký večírek," podotkl jeden z místních fyziků Gregorio Bernardi.

Zařízení, které vědci vymysleli v 70. letech minulého století, přispělo k objevu tří ze 17 částic považovaných za fundamentální součásti vesmíru, uvedl Washington Post. Největším úspěchem tu podle listu bylo v roce 1995 objevení částice top kvark považované za poslední ze šesti základních stavebních kamenů hmoty.

Technologie vyvinutá pro Tevatron přispěla i k rozmachu magnetické rezonance v nemocnicích. Tvoří také páteř evropského nástupce amerického urychlovače - Velkého hadronového urychlovače (LHC) ve švýcarském středisku CERN. "Bez Tevatronu by LHC prostě neexistoval," podotkl teoretický fyzik Christopher Quigg, který ve Fermilabu pracuje od roku 1974.

Nástupce LHC hledá Higgsův boson

Velký hadronový urychlovač, který tvoří zhruba 27 kilometrů dlouhý kruhový tunel na francouzsko-švýcarské hranici, v roce 2009 vystřídal Tevatron jako nejsilnější zařízení svého druhu na světě. Jeho hlavním úkolem je nalezení Higgsova bosonu. Jde o hypotetickou základní částici, která podle převládající teorie známé jako standardní model popisující vztahy mezi silami a základními částicemi, přiděluje ostatním částicím hmotnost.

Tevatron již na takový úkol byl příliš slabý. Někteří fyzikové si přesto myslí, že americké zařízení ještě mohlo učinit více objevů, a dokonce umožnit vědcům Higgsův boson zachytit. Skupina vlivných fyziků proto vyzvala vládu, aby zařízení nechala v provozu do roku 2014. Ministerstvu energetiky se ale 25 milionů dolarů na roční provoz zařízení zdálo hodně a rozhodlo, že peníze raději dá na dva nové experimenty ve Fermilabu.

Američtí vědci uzavření Tevatronu nenesou snadno. Podle nich jde o potvrzení mocenských změn ve světě fyziky. Kdysi to byli Evropané, kdo ve velkém množství cestoval za výzkumy do Fermilabu. Nyní se role obrátily a stále větší množství Američanů míří do Švýcarska.

Naděje na to, že by mohli zůstat doma, jim už v roce 1993 zhatil Kongres, když zamítl pokračování stavby nástupce Tevatronu v Texasu, do níž již USA přitom vložily dvě miliard dolarů. V současné finanční situaci země je navíc vznik jiného podobného zařízení nemyslitelný.