Maso ze zkumavky bude možná už brzy realitou a my si tak pochutnáme na kuřecím či vepřovém, aniž bude muset zemřít zvíře. Americké společnosti se podařilo vyrobit maso z buněk kuřete, které zůstalo naživu. Mohlo by se tak jednat o alternativu k živočišnému průmyslu, který stojí za globálním oteplováním planety. Informaci uvedl server bbc.com.
"Chovat celé kuře je zbytečné a absurdní. Blíží se doba, kdy si ve vhodném médiu sami vypěstujeme kuřecí prsa, stehna či křídla," řekl v roce 1932 někdejší britský ministerský předseda Winston Churchill. Tehdy se pravděpodobně jednalo o nepředstavitelné sci-fi. Nyní, o více než osmdesát let později, představila potravinářská společnost Just v San Francisku první kuřecí nugetky pocházející z buněk kuřecího peří.
Podle výrobců se ale nejedná o další vegetariánskou náhražku rostlinného původu, které v posledních letech zahltily supermarkety v západních zemích. Doslova vypěstované maso pochází z živočišných kmenových buněk a často je označováno jako syntetické, laboratorní nebo dokonce "čisté".
Konkrétně výroba kuřecích kousků v malém bioreaktoru zabere dva dny. Zjednodušeně jde především o použití kmenových buněk získaných ze živých zvířat. Ve vhodném prostředí dojde k jejich dělení, množení a růstu. Vytvoří se tak svalová tkáň, tedy maso. Tkáň sice "žije", ale zcela mimo jakéhokoliv tvora, jeho konzumací proto nelze zvířeti ublížit. Maso není zatím pro veřejnost dostupné, ale ředitel společnosti Just Josh Tetrick doufá, že ho bude mít do konce roku v nabídce několik restaurací.
Poptávka po mase roste
"Umíme vyrobit vejce, zmrzlinu či máslo na rostlinné bázi. Nyní děláme z masa pouze maso. Není proto ale nutné zabíjet zvířata," vysvětluje Tetrick. Kuřecí kousky z laboratoře chutnají podle reportéra BBC velmi neobvykle. Kůže je křupavá a maso chutné, i když vnitřní struktura je trochu měkčí, než na jakou jsme zvyklí například z řetězce McDonald's. Tetrick chce podle svých slov zabránit živočišnému průmyslu, který ve velké míře přispívá ke znečištění planety.
To potvrzuje také Organizace spojených národů, podle které je chov zvířat jednou z hlavních příčin globálního oteplování a znečištění ovzduší a vody. Každoročně je na jatkách zabito až 70 miliard zvířat, aby bylo možné uživit v současné době sedm miliard lidí. Celosvětová poptávka po mase navíc stále roste, protože populace je bohatší a chce se jednoduše stravovat co možná nejlépe.
Průkopníkem "buněčného zemědělství" je nizozemský vědec Mark Post, jeho první laboratorní hamburger, ugrilovaný v roce 2013, stál 300 tisíc dolarů, v přepočtu více než šest milionů korun. Žádné společnosti se proto až doposud nepodařilo rozšířit výrobu takovým způsobem, aby mohlo být "umělé" maso běžně dostupné. Otázkou však i nadále zůstává, zda je taková výroba etická a následná konzumace produktu zdravotně nezávadná.
