Nebojte se GMO, vzkazují čeští vědci evropským politikům

Evropská legislativa regulující využívání geneticky modifikovaných plodin je dvacet let stará a neodpovídá současnému stavu vědeckého poznání. Evropské zemědělství kvůli tomu ztrácí konkurenceschopnost. S tímto varováním se čeští vědci obrátili na politiky a vyzývají je k nápravě.

Geneticky modifikované (GM) plodiny byly loni ve světě pěstovány na 125 milionech hektarů, nejvíce ve Spojených státech, Kanadě, Brazílii, Argentině, Austrálii a Číně. V Evropské unii se však pěstují pouze na 100 tisících hektarů (z toho na 8380 hektarech v České republice). Povolena je pouze jediná odrůda GM kukuřice odolné proti zavíječi a i tu některé země zakázaly - například Rakousko, Francie a letos v dubnu také Německo. Evropský úřad pro bezpečnost potravin ani vědecké studie přitom neprokázaly její negativní působení na lidské zdraví nebo na životní prostředí.

Odborníci z Biologického centra Akademie věd, kteří se GM plodinami zabývají, vydali ve spolupráci s kolegy z České zemědělské univerzity a dalších institucí takzvanou Bílou knihu, v níž shrnují vědecké poznatky o těchto plodinách. Evropa by totiž do března 2010 měla mít nová pravidla pro hodnocení rizik s GM plodinami spojených a čeští vědci chtějí přispět k tomu, aby aktualizovaná legislativa vycházela z objektivních, ideologicky a politicky nezatížených informací.

Kniha je napsána v angličtině a vědci ji rozeslali evropským vědeckým organizacím a orgánům EU. Ve formátu PDF je ke stažení na stránkách Biologického centra Akademie věd. České shrnutí najdete pod tímto článkem.

Co jsou GM plodiny

Do geneticky modifikovaných plodin vědci vnesli geny z jiných organismů, aby jim dodali požadované vlastnosti, například odolnost vůči hmyzím škůdcům nebo vyšší obsah vitaminů. Může se jednat o geny z blízce příbuzných druhů (například u brambor gen pro odolnost vůči plísním z blízce příbuzného planě rostoucího druhu), jindy geny pocházejí ze vzdálených organismů (například bakteriální gen pro odolnost vůči zavíječi).   Genetická modifikace nabízí alternativu k tradičním metodám. Při nich se nové vlastnosti získávají náhodnými mutacemi, které šlechtitelé uměle vyvolávají ozařováním nebo působením chemikálií.

Odolnost proti škůdcům

Genetické modifikace představují efektivní nástroj, jímž lze rostliny vybavit novými vlastnostmi. Plodina může například získat odolnost vůči hmyzím škůdcům, takže není nutno nasazovat insekticidy. To je i případ jediné GM kukuřice, jejíž pěstování je v Evropské unii povoleno. Obsahuje gen z bakterie, který zabíjí housenky zavíječe kukuřičného. Neúčinkuje na mouchy, včely, brouky ani žížaly, neškodný je i pro člověka. Housenka ho navíc musí sežrat, zatímco mnohé insekticidy zabíjejí i při pouhém dotyku.

Zavíječ přitom představuje stále větší problém. Podle Františka Kocourka z Výzkumného ústavu rostlinné výroby se u nás už více než 60 % polí, na nichž se pěstuje kukuřice na zrno, musí chemicky před tímto škůdcem chránit. Housenky zavíječe navíc poškozují rostlinná pletiva, čímž otevírají bránu parazitickým plísním produkujícím toxické látky. Nasazení geneticky modifikované odrůdy by tento problém vyřešilo.

Odolnost vůči herbicidům

Další GM plodiny mohou získat odolnost vůči herbicidům, například proti známému Roundupu. Na pole je tak možno aplikovat pouze jeden herbicid, který se v půdě rychle rozkládá, místo celé řady selektivních prostředků působících vždy jen na některé z plevelů. Celkové zatížení umělými chemikáliemi je tak ve výsledku nižší. Zemědělci ušetří fosilní paliva a nezatíží tolik půdu těžkou technikou.

Podle Josefa Soukupa z České zemědělské univerzity lze navíc tento herbicid použít až těsně předtím, než plevely dorostou do takové velikosti, kdy začínají škodit. Mezi tím ale splní řadu ekologických funkcí, například poskytnou útočiště různým druhům hmyzu.

GM plodiny mohou mít také vylepšené nutriční hodnoty. Existují například odrůdy rýže a kukuřice se zvýšeným obsahem beta-karotenu, z něhož si lidský organismus vytváří vitamin A. To může být důležité především v rozvojových zemích, kde lidé trpí podvýživou. Genetickými modifikacemi lze také vylepšit vlastnosti rostlin využívaných k výrobě biopaliv.

(Ne)bezpečnost GM plodin

Geneticky modifikované plodiny podléhají přísné kontrole a testování bezpečnosti. Jsou prověřeny mnohem důkladněji než ostatní odrůdy. U těch, které jsou ve světě schváleny pro pěstování, neprokázaly vědecké studie žádné závažné negativní vlivy ani na zdraví člověka, ani na životní prostředí.

ČTĚTE TAKÉ: Pro závadnost geneticky upravených potravin nejsou důkazy
                        Máme se bát geneticky modifikovaných potravin?

Bakterie, z níž pochází gen pro odolnost vůči zavíječi, se běžně používá v postřicích i v ekologickém zemědělství. Genetická modifikace pouze tento gen vloží přímo do rostliny, takže bakterie už není potřeba. Podle Františka Kocourka, který se podílel na výzkumech bezpečnosti takto upravené kukuřice, se neprokázaly negativní vlivy na úrodnost půdy ani na biodiverzitu členovců. Riziko, že na polích s GM kukuřicí získá zavíječ vůči toxinu odolnost, je podle něj velice nízké. „Přínosy významně převyšují rizika pro životní prostředí," uzavírá Kocourek.

Kritikové GM plodin často zmiňují riziko přenesení genů do plevele, který by tak mohl získat například odolnost vůči herbicidům. To je však možné pouze u plodin, které se s plevely mohou křížit. V Evropě nic takového nehrozí ani u kukuřice, ani u brambor nebo sóji, protože v naší přírodě nerostou žádné jim blízce příbuzné druhy. „Mnohem větší nebezpečí pro vznik plevelů odolných vůči herbicidům představuje nynější používání herbicidů v dávkách, které všechny plevele nevyhubí. Například merlíky a truskavce na našich polích již zvýšily svou odolnost pětkrát," píší čeští vědci v Bílé knize.

Absolutní bezpečnost neexistuje

Čeští odborníci netvrdí, že GM plodiny nepředstavují absolutně žádné riziko. Nic takového věda nedokáže. To se však netýká pouze GM plodin. Kdybychom trvali na stoprocentní bezpečnosti, nemohli bychom jezdit v autech, očkovat se proti infekčním nemocem, používat antibiotika... A zavrhnout bychom museli i tradiční metody šlechtění, proti nimž nikdo neprotestuje. Využívá se při nich totiž ozařování a působení chemikálií k umělému vyvolání mutací, z nichž pak šlechtitelé vybírají ty, které rostlinám dodávají požadované vlastnosti.

„Při nestranném přístupu musíme předpokládat, že obdobně jako jiné technologie mohou GM plodiny přinést určité výhody, ale také poškodit životní prostředí a zdraví lidí a zvířat," píše se v Bílé knize.

Vědci však odmítají plošné odmítání genetických modifikací. Volají také po nutnosti vždy srovnávat alternativní technologie a rozhodnout se vždy pro tu, u níž výhody nejvýrazněji převyšují možná rizika.

Iracionální strach

Lidé mají z genetických modifikací obavy, které jsou mnohdy založeny na předsudcích či neznalosti. „Když před lidmi vyslovíte GMO, mnozí se otřesou. Ale je to tím, že velká část společnosti není dostatečně informována nebo je informována záměrně špatně," říká Luboš Babička z České zemědělské univerzity.

Podle Eurobarometru z května 2006 asi 20 % občanů EU věřilo (26 % si nebylo jisto), že se konzumací GM ovoce budou modifikovat jejich vlastní geny. Jen 41 % respondentů vědělo, že každé rajče obsahuje geny. Pokud lidé nerozumí těm nejzákladnějším principům genetiky, je snadné v nich vyvolat strach a přesvědčit je o něčem, co není pravda.

Obavy vzbuzuje už samotné slovní spojení „genetické modifikace". Kdyby se GM plodinám říkalo třeba EVP (efektivně vylepšené plodiny), možná by odpor veřejnosti nebyl tak silný. Je to podobné jako s magnetickou rezonancí. Fyzikové ji znají pod názvem „nukleární magnetická rezonance", v medicíně se však zažilo zkrácené pojmenování, protože lidé nemají k „nukleárním" technologiím důvěru - navzdory tomu, že s jaderným štěpením nemají nic společného.

V obchodech se zdravou výživou se nápisy „GMO Free" používají jako marketingový nástroj ke zvýšení prodeje, který však v lidech posiluje falešný pocit, že GM plodiny jsou jedovaté nebo jiným způsobem zdraví škodlivé. Strach posilují i současná pravidla EU, která jsou podle Bílé knihy „velmi podobná legislativě omezující použití jedů, omamných látek, výbušnin a chemických zbraní".

Bílá kniha si klade za cíl přispět k tomu, aby se podobné iracionální pohnutky na nové evropské legislativě nepodepsaly. Vystihuje to už motto v úvodu publikace: „Historie velkých objevů ukazuje, že ideologická zaslepenost, neznalost a chamtivost na určitou dobu často potlačí pravdu. Tato kniha byla připravena se záměrem zkrátit dobu falše při posuzování GM plodin v Evropě."

Foto: ČTK, profimedia.cz, gmo-safety.eu