Božská částice
Nobelova cena za fyziku udělena za objev Higgsova bosonu

Letošní Nobelovu cenu za fyziku získali podle očekávání za objev nové subatomární částice, takzvaného Higgsova bosonu, britský fyzik Peter Higgs a belgický vědec François Englert. Oznámila to Královská švédská akademie věd. Higgsův boson potvrzuje platnost současné teorie o vzniku vesmíru a vysvětluje, jak získaly ostatní částice hmotnost.

Higgs a Englert existenci částice předpověděli již v roce 1964 a teorii pak s dalšími vědci rozpracovali. Loni v červenci jejich předpoklady potvrdily experimenty v obřím urychlovači Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN), kde pracují i špičkoví odborníci z Česka. "Konečně čeští fyzikové přispěli k objevu, který bezprostředně souvisí s udělením Nobelovy ceny," prohlásil fyzik Jiří Dolejší, který se dnes s dalšími vědci sešel v budově Akademie věd ČR v Praze, aby v přímém přenosu sledovali tiskovou konferenci ze Stockholmu.

Vyhlášení se prodloužilo o hodinu, což mezi vědci vzbuzovalo lehkou nervozitu. Poté však neskrývali nadšení potleskem a vzájemnými gratulacemi. "Samozřejmě máme radost, že byli oceněni právě fyzikové François Englert a Peter Higgs," neskrýval nadšení český fyzik Rupert Leitner, který je šéfem Výboru pro spolupráci s organizací CERN. Připomněl, že třetí významný expert, belgický fyzik Robert Brout, se ocenění nedočkal, protože před několika lety zemřel. "Ocenění bylo za mechanismus, který předpověděli téměř před padesáti lety, ale pro nás je velmi důležité, že klíčové bylo objevení oné Higgsovy částice a na tomto objevu se podíleli také naši fyzikové, zejména na experimentu ATLAS v CERNu," dodal.

"Jsem nadšen, že jsem tuto cenu dostal a děkuji Královské akademii ve Švédsku," vzkázal oceněný Higgs prostřednictvím Edinburghské univerzity, kde působí jako emeritní profesor. "Rovněž bych chtěl pogratulovat všem těm, kteří přispěli k objevu této nové částice," dodal vědec, jemuž se švédští akademici nemohli dovolat, což byl zjevně důvod zpoždění při oznamování laureátů.

Nadšený byl i spoluoceněný kolega. "Dokážete si představit, že toto samozřejmě není tak nepříjemné. Jsem velmi šťasten, že se mi dostalo uznání prostřednictvím tohoto mimořádného ocenění," řekl Englert v telefonickém hovoru se Stockholmem.
Radost neskrýval ani generální ředitel CERNu Rolf Heuer. "Jsem nadšen, že letošní Nobelova cena byla za částicovou fyziku," řekl Heuer a dodal, že loňský objev částice "znamená vyvrcholení desítek let intelektuálního úsilí mnoha lidí z celého světa".

Oceněným vědcům pogratulovala také Evropská komise. Komisařka pro výzkum Máire Geogheganová-Quinnová rovněž zdůraznila, že uznání platí i pro tisícovky vědců, kteří léta pracovali v CERNu.

Higgsův boson byl posledním chybějícím článkem ve standardním modelu částicové fyziky, jenž popisuje základní stavební kameny vesmíru. Ostatních 11 částic, které model předpokládá, již bylo nalezeno.

Vědci jsou přesvědčeni, že v první biliontině sekundy po velkém třesku byl vesmír obrovskou směsicí částic bez hmotnosti, které létaly rychlostí světla. Až interakcí s Higgsovým polem získaly hmotnost a nakonec utvořily vesmír, jak ho známe.

Udělení ceny za teorii Higgsova bosonu se všeobecně očekávalo, bylo také ale předem jasné, že vyvolá kontroverze, jelikož k tomuto objevu v průběhu let přispělo množství expertů. O Nobelovu cenu se ale v daném oboru mohou podělit maximálně tři vyznamenaní.
V roce 1964 popsalo teorii Higgsova bosonu hned šest vědců, z nichž jeden už zemřel. Nobelův výbor nakonec vybral Belgičana Englerta a Brita Higgse, kteří myšlenku zveřejnili jako první.

Experimentálně doložit předpokládanou částici se pak podařilo týmu 10 tisíc vědců v organizaci CERN v laboratoři částicové fyziky nedaleko Ženevy. Spekulovalo se proto, že by Nobelova cena za fyziku mohla letos poprvé putovat k nějaké organizaci, a sice právě k CERNu, případně k šéfovi této organizace či vedoucím klíčových projektů.

Minulý rok Nobelovu cenu za fyziku dostali společně Američan David Wineland a Francouz Serge Haroche za přínos v oblasti kvantové fyziky.

Letošní týden vyhlašování Nobelových cen začal v pondělí oznámením Nobelovy ceny za lékařství. Tu získali za výzkum přenosu hormonů, enzymů a dalších klíčových látek v buňkách a mezi buňkami Američané James Rothman, Randy Schekman a vědec německého původu Thomas Südhof. Ve středu se svět dozví laureáta ceny za chemii, ve čtvrtek za literaturu a v pátek za mír. Příští pondělí bude vyhlášena Nobelova cena za ekonomii.

Laureáti Nobelovy ceny kromě prestižní medaile a diplomu získají dohromady také osm milionů švédských korun (téměř 24 milionů korun). Slavnostní předání cen se uskuteční v den výročí úmrtí Alfreda Nobela 10. prosince.