Na vrcholcích hor, na dně Středozemního moře, ale i na pastvinách či ve stodolách umístili vědci 600 senzorů, pomocí kterých sledují sebemenší otřesy v alpském regionu. Cílem je dozvědět se více o tektonickém pohybu a také o vzniku tohoto rozsáhlého evropského pohoří, uvádějí výzkumníci v aktuálním vydání odborného žurnálu Surveys in Geophysics. Součástí sledované oblasti je i podstatná část České republiky.
Nejhlouběji položený senzor se nachází 2771 metrů pod hladinou moře, nejvyšší je pak v nadmořské výšce 3005 metrů. Projekt, který se jmenuje AlpArray, bude zjednodušeně řečeno po dva roky měřit pulz Alp, první výsledky vědci očekávají už v nadcházejícím roce.
Do experimentu, který koordinují univerzity v Curychu a Lausanne, je zapojeno 36 institucí z jedenácti zemí. Oblast, kterou senzory pokrývají, není omezena pouze na Alpy, ale rozprostírá se od francouzského ostrova Korsika na jihu po německý Stuttgart na severu, součástí jsou také části České republiky, Slovenska a Maďarska. Ve sledovaném regionu, který každý rok zasáhnou tisíce malých otřesů, žije zhruba 115 milionů lidí.
Lettre d'information de février 2018 du réseau sismologique #AlpArray-fr : Comprendre la structure profonde de tout l’arc alpin.https://t.co/NWi1jJk7sR pic.twitter.com/zFWHT976YO
- FranceSeisme (@FranceSeisme) 28. března 2018
V Česku je umístěno 20 měřicích stanic, řekla dnes ČTK Jaroslava Plomerová z Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR. "Stanice registrují již od roku 2015," uvedla. Výzkum není zaměřen na seizmickou aktivitu, ale na procesy, které se odehrávají v hloubkových strukturách. "V podstatě i na kontakty Českého masivu s Alpskou předhlubní a s Alpami. To je právě to, co děláme my," řekla.
Dosavadní průzkumy v Evropě se podle ní dělaly na různých tektonicky zajímavých místech, například v Pyrenejích. Alpy ale takto důkladně nikdo nezkoumal. "Postavit stanice v tak náročném horském terénu je velmi obtížné," vysvětlila Plomerová. Síť stanic navíc musí mít horizontálně rozsah dva až třikrát větší než hloubka, z níž vědci chtějí získat data.
Vědci si od výzkumu slibují nové poznatky o složení litosféry, jejíž tloušťka se pohybuje kolem sta kilometrů, a také o ještě hlubších vrstvách. V takových hloubkách by mělo být někdejší mořské dno, jehož stáří je několik desítek milionů let.
Měření vychází z principu ultrazvuku. Senzory zachytí seizmický otřes, který vychází z hlubiny, a vzájemným porovnáním dat z více měřicích stanic vědci určí pozice i složení jednotlivých vrstev.
#AlpArray: 11 countries, 36 institutions and 600 ultrasensitive seismographs to monitor the #Alps and better estimate the risk of #earthquakes. LINK @unil @eth_en #SNSF_Research https://t.co/w4EM1vU4xx pic.twitter.com/2GrUJk4alb
- SNSF (@snsf_ch) 30. dubna 2018
