I kdyby se úplně zastavilo globální oteplování, ledovcům v rakouských Alpách to údajně nepomůže. Podle nejnovější zprávy rakouských vědců zmizí poslední ledovec v rakouských Alpách nejpozději do roku 2050.
Debatu o osudu ledovců znovu vyvolal průběh letošní zimy, která se v Rakousku ještě na konci března stále odmítá vzdát vlády. Na známém Schladmingském ledovci v pohoří Dachstein ještě leží 545 centimetrů sněhu, což je na konci března dlouho nevídaná sněhová pokrývka. Podle vědců to ale není žádný důvod k optimismu.
"Není podstatné, zda v jednom roce napadne více sněhu než v jiném. Podstatné je, že všechny ledovce na Dachsteinu se loni opět výrazně zmenšily," řekl Klaus Reingruber, meteorolog a člen vědeckého týmu, mapující změny na alpských ledovcích. Podle Reingrubera odteklo například z Hallstattského ledovce do údolí celkem 3,4 milionu krychlových metrů vody. To je pro srovnání zhruba jedna setina objemu přehrady Lipno.
Výrazný úbytek se ale týká i všech dalších ledovců na Dachsteinu. A lepší to podle vědců nebude. "Ledovce na klimatické změny reagují velmi pomalu. Pokud bychom chtěli zachovat současnou velikost ledovců, museli bychom dosáhnout takové průměrné teploty, jaká v Alpách panovala v předindustriálních dobách," řekl Georg Kaser z Institutu výzkumu atmosféry na Univerzitě v Innsburcku.
Kdyby podle aktuální studie vědců z univerzit v německých Brémách a rakouském Innsbrucku lidé výrazně snížili objem emisí skleníkových plynů, které mohou být hlavní příčinou globálního oteplování planety, ledovce tím stejně nezachrání. Do roku 2030 zmizí spodní část všech dachsteinských ledovců, o dvacet let později čeká podobný osud i nejvýše položené části. V celosvětovém měřítku by mělo v příštích sto letech roztát 36 procent světových zásob ledu.
Ačkoliv autoři studie tvrdí, že ledovce v rakouských Alpách nelze za žádnou cenu zachránit, jsou zároveň přesvědčeni o tom, že klimatické změny, kvůli kterým led z Alp mizí, jsou důsledkem lidské činnosti. A v této souvislosti dokonce přepočítávají emise na úbytek ledu. Každý kilogram emisí skleníkových plynů, vyprodukovaný člověkem, údajně v dlouhodobém výhledu přispěje k roztátí 15 kilogramů ledovců. V přepočtu to znamená, že když člověk ujede 500 metrů v autě střední třídy, kvůli vyprodukovaným emisím přispěje ke ztrátě jednoho kilogramu nějakého ledovce.
"Na to jsme ale měli myslet dříve. Teď už je ale z hlediska možné záchrany ledovců stejně pět minut po dvanácté," tvrdí Georg Kaiser.
