Čeští vědci našli na Kutnohorsku nový minerál, jeho základem je vzácný sulfid stříbra. Pro nerost si prosadili pojmenování staročeskéit, a to i přes nesouhlas některých členů mezinárodní komise pro názvosloví. Název nakonec komise schválila a od srpna tak budou jeho anglickou variantu staročeskéite používat vědci z celého světa.
Nový nerost našli odborníci na haldách historických dolů na Kaňku v kutnohorském rudním revíru. Zvláštní kovově lesklá zrna o velikosti do půl milimetru upoutala pozornost Richarda Pažouta z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze. Mineralogové z Národního muzea následně po chemických analýzách potvrdili, že je to zcela nový minerální druh.
"Po chemické stránce jde o vzácný sulfid stříbra a olova se zastoupením antimonu a bismutu. Právě zastoupení těchto dvou prvků v poměru zhruba 1:1 je to, co dělá staročeskéit odlišným a zvláštním od dosud známých minerálních druhů," uvedl mineralog a ředitel Přirodovědeckého muzea Národního muzea Ivo Macek.
Název zvolili odborníci podle historického staročeského pásma, kde se nerost vyskytuje a kde se rudy těžily od středověku až do 20. století. Při schvalování navrženého pojmenování se ale podle mluvčí muzea Kristiny Kvapilové objevily i drobné překážky. Názvosloví totiž schvaluje Mezinárodní komise pro nové minerály, nomenklaturu a klasifikaci a některým z jejích členů vadily české háčky a čárky v názvu. V únoru však komise název schválila a v srpnu vypršely lhůty pro možné námitky, takže nyní je název už oficiální.
Nyní je vzorek staročeskéitu ve sbírce mineralogicko-petrologického oddělení Národního muzea. Není jediným minerálem, který názvem upomíná na českou tradici. Existuje také nerost heyrovskýit, pojmenovaný po nositeli Nobelovy ceny za chemii Jaroslavu Heyrovském. Tento sulfid bismutu a olova se kromě Česka nachází i ve Švýcarsku, v Číně a v Kanadě.
