Žraločí monstrum
Filmový horor oživil debatu: opravdu megalodon vyhynul?

Fanoušci žraločího hororu si mohou aktuálně do kina zajít na MEG: Monstrum z hlubin. Ve filmu je prehistorická příšera měřící 23 metrů, která se rozhodla vyplavat z hlubin oceánu a zakousnout se do lidstva. V souvislosti s filmovým příběhem se nyní ozývají zastánci konspirační teorie, že vyhynulý druh žraloka megalodon opravdu existuje. Vědci to ale podle nich nechtějí prozradit, protože by se okamžitě rozjel hromadný lov těchto žraloků, což si odborníci pro zachování vzácného výzkumu nepřejí. Je to ale vůbec možné? Zprávu přinesl server Daily Mail.

Opravdoví vědci jejich existenci nepřiznají, aby je ochránili, shodují se určité skupinky lidí na sociálních sítích a různých internetových fórech týkajících se filmu MEG: Monstrum z hlubin, kde se právě vědci naopak snaží velké monstrum zabít.

Je ale opravdu možné, aby megalodon, třikrát větší než žralok bílý, někde v hlubinách oceánu skutečně existoval? Megalodon v překladu znamená "velký zub". Tento žralok jich měl rovnou 270, přičemž jedno jeho kousnutí mohlo být i větší než tři metry. Dost na to, aby na jedno sousto hravě spolkl menší auto.

Podle vědců vyhynul před dvěma až třemi miliony let kvůli klimatickým změnám, masivnímu úbytku potravy a příchodu mnoha podobných konkurenčních dravců jako například kosatka dravá. Nicméně v posledním století se tu a tam vyskytly názory expertů, že pár jedinců mohlo skutečně v hlubokých zákoutí oceánu přežít.

Například odborníci na žraloky dělali v roce 2012 rozhovor se skupinkou jihoafrických rybářů, kteří tvrdili, že viděli alespoň dvanáctimetrového žraloka, tedy zhruba stejně velkého jako jejich loď, jenž ovládl jejich lovecké teritorium.

Přežil v Mariánském příkopu?

A kde by se tak velké "monstrum" jako je megalodon měl skrývat? Podle zastánců této teorie samozřejmě v Mariánském příkopu, který je svou hloubkou přes 10 kilometrů mnohem vyšší než vrchol Mount Everestu. Příkop se plně zformoval před 1,5 milionem let, což je doba, kdy už megalodoni neměli existovat.

"Věřící" tedy spekulují, že se žralok mohl evolučně vyvinout a skrýt se ve větší hloubce. Člověk až na dno Mariánského příkopu nedosáhl a nikdo tedy neví, co tam skutečně je. Vědci ale přesto zůstávají skeptičtí a možnost existence megalodona vyvrací.

V Mariánském příkopu by se tento tvor  jednak musel umět vyrovnat s nepředstavitelným tlakem, který je tisíckrát vyšší než ten atmosférický, ale hlavně by musel mít přístup k potravě. V tak velké hloubce žijí jen malí korýši připomínající krevety, a ti by svou velikostí tak obrovského predátora sotva uživili.

V hloubce čtyř kilometrů už by tento žralok narazil na větší obratlovce, ale ani ti by ho moc nezasytili. Aby se mohl opravdu dosyta najíst, potřeboval by vyplout alespoň do hloubky 2,5 kilometru, kde už některé druhy velryb plavou. To už by však vědci měli o jeho existenci důkaz minimálně z otisku zubů po kousnutí do velryb, které by útok přežily.

Posledním pádným argumentem proti existenci megalodona jsou mrazivé teploty v hloubi oceánů. Tento žralok by se musel evolučně zcela přeměnit, jelikož se vyvinul jako teplokrevný druh. Když se před třemi miliony let začalo klima ochlazovat, byl to začátek jeho konce, jelikož nebyl schopen následovat svou potravu do chladnějších vod.