Levharta sněžného od čtvrtka neklasifikují světoví ochránci přírody jako ohrožený druh. Vzácnou šelmu obývající horská území Střední a východní Asie povýšili do kategorie "zranitelných" druhů. Levharti však stále podle expertů musí čelit mnoha nástrahám.
Levhart sněžný neboli irbis byl na seznamu ohrožených druhů od roku 1972. Jeho populace ve volné přírodě se však v posledních letech drží nad kritickou hranicí 2500 dospělých jedinců a přestala rapidně klesat. "Druh v divočině stále čelí velkému riziku vyhynutí a jeho stavy se nejspíše pořád snižují, jenom ne tak rychle, jak se dříve odhadovalo," řekl šéf programu pro sněžné levharty při ochranářském ústavu Panthera Tom McCarthy.
Podle nově zveřejněných závěrů Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN) žije ve volné přírodě alespoň 4000 irbisů, jejich počet by však mohl dosahovat až deseti tisíc. Vědci populaci vzácné šelmy sledovali celé tři roky a v odhadu její velikosti jim pomohly nejmodernější metody a technologie jako fotopasti a sledovací obojky. Mohli však prozkoumat pouze zlomek plochy, na které se irbis vyskytuje. Ta má rozlohu asi 1,8 milionu kilometrů čtverečních a zahrnuje horské oblasti 12 asijských zemí.
Provádění výzkumu "je složité", řekl odborník na sněžné levharty z neziskové organizace Wildlife Conservation Society Peter Zahler, který se na sčítání irbisů podílel. Nárůst jejich stavů přičítá například zvýšenému počtu chráněných území a přísnějším opatřením proti pytlákům. Horská šelma je však stále lovena pro svou hustou šedobílou srst a kosti, uvádí agentura AP. Také se potýká s úbytkem potenciální kořisti, za kterým stojí degradace lučin v důsledku pastevectví.
Zda mají na populaci levhartů vliv globální klimatické změny, není v současnosti jisté. "Když řekneme, že irbis je nyní ´zranitelný´ a nikoli ´ohrožený´, neznamená to, že mu nehrozí nebezpečí," konstatuje Peter Zahler.
V České republice je tato šelma k vidění ve čtyřech zoologických zahradách: v Liberci, Ústí nad Labem, Plzni a Jihlavě. Ve všech se podařilo úspěšně odchovat mláďata.
