Vraždění neviňátek
Mravenci nechávají popravit své konkurenty
22.07.2016 06:01
Lepší než se namáhat se zabíjením nepřátel, je namalovat jim na záda terč. O jejich smrt už se postará někdo jiný. Takhle to dělají samečci australského mravence.
Samečci mravence Cardiocondyla thoracica chtějí od života jen jednu věc: oplodnit co nejvíc samic. V tom jim ale brání konkurenti stejného pohlaví. Mravenci jsou společenský hmyz, který má různé kasy. Většinu obyvatelstva mravenčího hnízda tvoří dělnice. Ačkoliv jsou samčího pohlaví, bývají neplodné, nebo se aspoň nerozmnožují. Místo toho se starají o jednu nebo několik málo plodných samic, královen, a jejich potomstvo. Kromě královen se v mraveništích dají občas potkat samci. Ti ovšem u většiny druhů hnízdo brzo opouštějí.
Vydávají se oplodnit mladé královny z cizích hnízd, které pak založí nové kolonie. To ale není případ samečků C. thoracica. Ti zůstávají doma. Celý život jsou zavření v hnízdě společně se samicemi a dalšími samci. Slavný britský evoluční biolog Bill Hamilton kdysi nazval takové uspořádání serailovou situací. Pokud nastane, panuje mezi samci tvrdá konkurence. Každý z nich si chce osočit přístup k všem plodným samicím. Ostatní samci jsou překážka, kterou by rád odstranil.
Hlavně ne fér
Jenže pobít všechny soupeře stojí energii. Férový boj kusadla proti kusadlu je navíc riskantní. Samečci C. thoracica přišli s neobvyklým řešením problému. Nechají své soupeře popravit, dokud jsou mladí a bezbranní. Stačí je označit pachovou stopou. Poznačených mravenců si všimnou dělnice, které je roztrhají na kusy. Neobvyklé chování mravenců objevila trojice německých vědců: Jürgen Heinze a Verena Zieschanková z univerzity v Řeznu s Bernhardem Seifertem z přírodovědného muzea ve Zhořelci.
Sebrali deset kolonií mravenců v národním parku Kutini-Payamu v australském Queenslandu a odnesli si je do laboratoře, aby je mohli studovat. V každé kolonii našli jen jednoho samečka, což se zdálo jim podezřelé. Když mravence chovali delší dobu, podezření se potvrdilo.
Objevili totiž několik těl mrtvých mladých samečků. Mysleli si, že je zabil jediný živý sameček v hnízdě. Další pečlivé sledování a natáčení na video ale ukázalo, že příběh je ještě podivnější. Pokaždé, když se z některé kukly v hnízdě vylíhl nový sameček, pán hnízda ho chytil do svých kusadel.
Smrt vyzivatele
Místo aby ho přeštípl vejpůl, jen ho potřísnil výměškem ze zadní části svého střeva. Sice ho nezranil, ale odsoudil ho k smrti. Potřísněného mladého samečka zpozorovaly dělnice. Okamžitě ho obklopily, chytily za nohy a za tykadla a začaly za ně tahat, dokud ho neroztrhaly. Jako když se ve středověku čtvrtilo koňmi. Během několika minut bylo po všem.
Vědci pozorovali celkem čtyři případy, kdy majitel hnízda takto označil konkurenta. Ve třech byl úspěšný. Dělnice jeho soka popravily. Ve čtvrtém případě finta nevyšla. Dělnice nechaly mladého samečka na pokoji.
Mladý vyzyvatel toho využil a sám dosavadního majitele hnízda označkoval. Následovala exekuce dosavadního majitele harému. Podobně tvrdé soupeření znají biologové i od jiných druhů z rodu Cardiocondyla (Můžete si jich několik prohlédnout na vložených videích. Žádný z nich ale není C. thoracica.). Samci však zabíjejí své soupeře sami, neobjednávají si jejich vraždu u dělnic.
Dívčí války
Ani u dalších mravenců není podobné soupeření na život a na smrt neobvyklé. Většinou spolu však bojují samice. Dělnice mnohých druhů nejsou neplodné a mohou klást aspoň neoplozená vajíčka, ze kterých se u mravenců mohou líhnout samci.
Právoplatné královny však taková vajíčka požírají. Například u indického druhu Harpegnathos saltator zápasí v případě smrti královny o dominantní postavení dokonce skupiny několika dělnic. Klika, která vyhraje, má možnost klást oplozená vajíčka. Otci se stávají bratři vítězné skupiny královen ze stejného mraveniště.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.