Mezinárodní tým vědců prokázal účinek anestetik na rostliny, což urychlí testování tlumících látek. Pod vlivem anestetik používaných na lidi či zvířata přestaly rostliny vnímat okolí.Tým vědců ze čtyř zemí, ve kterém byl zastoupen i olomoucký biofyzik Andrej Pavlovič, látky zkoušel na druzích, které vykazují pohyb - třeba na popínavém hrachu či masožravých rostlinách, oznámili zástupci Univerzity Palackého.
Studie otevřela do budoucna možnost pro rychlé testování anestetických účinků látek. Do výzkumu se zapojili vědci z Japonska, Německa, Itálie a Česka. "Testovali jsme několik typů anestetik s různou chemickou strukturou a zjistili jsme, že anestetika mají na rostliny podobný efekt jako na živočichy či lidi. Pod jejich vlivem rostlina de facto přestává vnímat své okolí, tyto změny ale nejsou nevratné. Naopak odezní, jakmile se anestetikum odstraní," uvedl Pavlovič, který byl jediným českým zástupcem v týmu. Působí v Centru regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum v Olomouci.
Odborníci ověřovali účinky anestetik nejen na modelové rostlině huseníčku rolním, ale například i na citlivce stydlivé, jejíž listy reagují na dotek, či masožravých rostlinách, jež se uzavírají při chytání kořisti.
Podle odborníka například anestetika zastaví pohyb rostlin. Pod jejich vlivem se masožravka neuzavírá, citlivka nereaguje na dotek a popínavé rostliny přestávají hledat objekt, o nějž by se opřely. Látky také zabraňují klíčení semen a syntéze zeleného barviva - chlorofylu. "Toto chování je na první pohled zvláštní, neboť víme, že rostliny nemají žádnou nervovou soustavu, na niž by mohla anestetika působit. Rostliny však generují elektrické signály, a právě na ně anestetika účinkují," vysvětlil Pavlovič. Rostlinu tak látky stejně jako u živočichů dočasně uspí a po odeznění účinků rostlina během pár minut velmi rychle ožívá a elektrická signalizace začíná opět fungovat.
O tom, že anestetika mohou mít podobné účinky na rostliny jako na živočichy, se vědělo. Nebylo ale jasné, proč tomu tak je. "My jsme ukázali, že se v rostlině utlumí elektrické signály, takže jejich 'nervová' aktivita je uspaná. Práce tohoto druhu zatím neexistovala," dodal olomoucký vědec. Doplnil, že zjištění jeho týmu by mohlo mít praktické využití. Rostliny by se v budoucnu mohly využít pro rychlé ověření anestetických účinků různých látek. Studie se již dostala i do povědomí v zahraničí, v těchto dnech ji například publikoval prestižní odborný časopis Annals of Botany.
