Sto let po Amundsenovi je Antarktida plná technologií
15.03.2009 10:41
Téměř sto let po hrdinských výpravách Roalda Amundsena a Roberta Falcona Scotta k jižnímu pólu poskytuje Antarktida současným vědcům veškeré moderní vymoženosti, jako je internetové připojení či pravidelné jídlo připravované z čerstvých surovin.
"Dřív trvalo pouhé dosažení břehů Antarktidy minimálně osm dní cesty lodí, pokud jste měli štěstí. Dnes si můžete létat tam a zpátky, skoro jak se vám zachce," řekl agentuře AFP Vasilij Kaljazin, jehož společnost Dromlan přepravila během poslední letní sezony na ledový kontinent 350 lidí.
Také životní podmínky zaměstnanců vědeckých základen na kontinentu, který je na většině svého území pokryt ledem, se od roku 1911, kdy Amundsen dosáhl jižního pólu, výrazně zlepšily. Nové belgické výzkumné středisko princezny Alžběty, které připomíná létající talíř na nožkách, je díky pohonu větrnou a sluneční energií a možností recyklace veškerého odpadu nejekologičtější stavbou na bílém světadílu.
Japonský výzkumník a šedesátiletý veterán čtrnácti antarktických misí Kazujuki Širaiši byl svědkem postupného vývoje vědy a technologií v Antarktidě, jako i dalších proměn tohoto odlehlého kontinentu. "Na počátku jsme používali ke komunikaci morseovku," vzpomíná geolog z Tokia. "Ale příroda se nemění. Když se zkazí počasí, cítíte se jako Scott a Amundsen," usmívá se profesor.
Rostou komerční tlaky na Antarktidu
Antarktida je nyní mezinárodně uznávanou přírodní rezervací, kde jsou na základě smlouvy o Antarktidě z roku 1961 zakázány vojenské aktivity či těžba nerostů. Kontinent nicméně přitahuje stále více turistů a vědců.
Hugo Decleir, veterán z dřívější belgické základny krále Baudouina, která byla opuštěna v roce 1967, se vrátil na otevření nové základny, vybudované nedaleko hory Utsteinen, asi 200 kilometrů od východního cípu ledového kontinentu.
Vedle vrcholu hory vynořujícího se z hluboké vrstvy ledu při tom narazil na balíček s jídlem, který zde před čtyřiceti lety nechali belgičtí geologové. V největší přírodní mrazničce světa našel sušenky, čokoládu a hotové jídlo s nápisem "možno konzumovat studené". "Tenkrát jsme moc ekologicky neuvažovali," vysvětlil Decleir.
Vědecký zájem o oblast kolem jižního pólu přetrvává, a s ním rostou i ekonomické zájmy. To se však nelíbí každému. Belgičanka Annick Wilmotteová, bioložka zabývající se studiem mechů a lišejníků, kritizuje, že se z vědeckého výzkumu snaží komerčně těžit kosmetické a farmaceutické firmy.
Foto: Int. Polar Foundation, Frammuseet
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.