Dochází vám místo na pevném disku ve vašem přenosném počítači? Existuje hned několik způsobů, jak ho zvětšit, aniž by byla nutná výměna za nový. Poradíme vám.
Snad každý se alespoň jednou v životě dostal do situace, kdy se mu na obrazovce zobrazila hláška o nedostatku volného paměťového prostoru. Zatímco u stolních počítačů není problém dokoupit a namontovat i několik dalších pevných disků, uživatelé laptopů obvykle tuto možnost nemají. Vložit druhý pevný disk umožňují většinou pouze dražší 14" a větší modely některých výrobců, kdy dochází k nahrazení optické mechaniky.
Druhý disk místo optické mechaniky
Mobilní 2,5" disky nejsou o mnoho dražší než ty klasické desktopové (3,5"), nedosahují však takových kapacit (dnes maximálně 500 GB). K výhodám dále patří také snadná instalace, po níž se uživatel už nemusí o nic starat a ani mu z notebooku nic nekouká. K investici je ovšem třeba připočítat cenu „šuplíčku", do něhož se druhý disk vloží a spolu s ním se zasune do notebooku. Nutno dodat, že tento kousek plastu si někteří výrobci cení i na více než tisíc korun, někteří ho naopak přikládají do základního balení. Znovu ale opakuji, nahradit CD/DVD mechaniku druhým pevným diskem nelze u každého notebooku, záleží na konkrétním typu.
Externí 3,5" a 2,5" disky
Plní-li váš notebook funkci hlavního počítače, s nímž příliš necestujete, je ideálním řešením k rozšíření paměťového prostoru koupě externího 3,5" pevného disku, který k němu lze vždy připojit pomocí USB kabelu, případně si lze zvolit model s dalšími a rychlejšími možnostmi konektivity (např. Firewire a eSata). Ty ovšem na rozdíl od USB nepodporují všechny přenosné počítače.
Externí pevné disky 3,5" se dnes prodávají v kapacitách od 250 GB až po několik TB a jsou charakteristické vlastním zdrojem napájení. Naproti tomu externí pevné disky 2,5" jsou koncipovány tak, aby čerpaly energii z notebooku a šlo je tedy používat na cestách bez nutnosti zásuvky. Pro ně je typická snadná přenositelnost (hmotnost okolo 150 g), přičemž jejich současná kapacita se pohybuje v rozmezí 160-500 GB. Cenově zhruba odpovídají běžným notebookovým diskům.
ExpressCard SSD
Další snadnou možností zvýšení paměťové kapacity je koupě SSD disku (bez pohyblivých částí), který se vkládá do ExpressCard slotu. Toto rozhraní nahrazující postarší PCMCIA slot se vyskytuje u drtivé většiny současně prodávaných notebooků. Protože nebývá mnohými uživateli využíván, jeví se jeho osazení SSD diskem jako vhodné řešení.
Za zmínku stojí fakt, že SSD disky jsou ve srovnání s těmi klasickými mnohem odolnější a nemají takovou spotřebu. Jejich většímu rozšíření ovšem brání stále vysoká cena. Na oblíbenosti jim nepřidá ani menší záznamová kapacita, jež u modelů ExpressCard SSD dosahuje zatím pouze 32 GB při ceně kolem dvou a půl tisíc. Za tuto částku tak spousta uživatelů raději upřednostní externí 2,5" disk, který je sice hůře přenositelný, ale zato s desetinásobně vyšší kapacitou.
Paměťové karty
Většina novějších notebooků má integrovanou čtečku paměťových karet. I ona může při nedostatku místa posloužit coby další pevný disk. Paměťové karty ve formátu SD dnes seženete v maximální kapacitě 32 GB. Cena je ale zatím poměrně vysoká - dosahuje téměř částky šest tisíc korun, neboť jde o novinku na trhu. Naopak 16GB model lze pořídit již za méně než tisíc korun. K hlavním přednostem paměťových karet se řadí miniaturní rozměry a hmotnost, tedy i snadná přenositelnost, možnost použití v dalších zařízeních, odolnost a u lepších modelů i vysoká rychlost zápisu. Stinnou stránkou je pro mnohé to nejdůležitější - malá záznamová kapacita a relativně vysoká cena.
Foto: Verbatim, IBM, Transcend, SanDisk
