Anglický inženýr Thomas Savery patřil na přelomu 17. a 18. století k technickým průkopníkům, 2. července 1698 dokonce získal patent na parní stroj. Podle vynálezcova popisu měl sloužit zejména k čerpání vody z dolů, zásobování měst vodou, ale třeba i pro pohon mlýnů. Trvalo ovšem ještě řadu let, než Savery dokázal stroj postavit. Větší význam měl fakt, že jeho patent platil celých 21 let pro jakýkoli ohněm poháněný stroj použitelný pro čerpání vody.
Když tedy kovář Thomas Newcomen roku 1705 vytvořil první prakticky využitelný parní stroj, musel se se Saverym dohodnout na spolupráci. Z ní se nicméně po několika neúspěších zrodilo první úspěšné zařízení, které Newcomen v roce 1711 uvedl do provozu v uhelném dole u hradu Dudley. Další desítky let pára sloužila k čerpání vody, k ničemu jinému se totiž jednoduché atmosférické motory nehodily. Změna přišla až v 70. letech 18. století, když parní stroj začal vylepšovat James Watt.
