Gérard Mourou je duchovním otcem evropského projektu ELI

Věda a technika
2. 10. 2018 14:17
Francouz Gérard Mourou.
Francouz Gérard Mourou.

Francouz Gérard Mourou, jeden ze tří čerstvých držitelů Nobelovy ceny za fyziku, je podle vědců duchovním otcem společného evropského projektu ELI. Jedno z laserových center - ELI Beamlines - je v Dolních Břežanech, další části se nacházejí v Maďarsku a Rumunsku.

Původním Mourouovým konceptem bylo vybudování jedné laboratoře, nikoli tří v různých zemích. "Mourou nesehnal peníze pro to, aby to bylo ve Francii. Když se to v roce 2008 začínalo řešit, mělo tedy podle něj být jen jedno působiště v České republice, konkrétně v Praze. Pak se ukázalo, že to není realistické," uvedl Jiří Chýla z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR (AV ČR), pod který ELI Beamlines patří.

V roce 2008 podle něj česká vláda schválila, aby se Česko ucházelo o sídlo laboratoře. "O dva roky později se ukázalo, že to není politicky průchozí. Rozdělilo se to na tři laboratoře a Mourou se od toho následně vzdálil. U realizace jednotlivých působišť už nebyl," doplnil. Tři projekty v ČR, Maďarsku a Rumunsku podle Chýly stály 750 milionů eur (přes 19 miliard korun).

Také Jan Řídký, místopředseda AV ČR a bývalý ředitel Fyzikálního ústavu AV ČR, vyzdvihl roli laureátů ceny v založení projektu ELI. "Obdrželi Nobelovu cenu v podstatě za to, co umožnilo, že je postavené centrum mimo jiné v Dolních Břežanech," uvedl.

Nobelovu cenu za fyziku kromě Mouroua získali Američan Arthur Ashkin a Kanaďanka Donna Stricklandová. Polovina ocenění připadne podle akademie Ashkinovi "za vývoj optické pinzety a její využití v biologických systémech". Takzvanou optickou pinzetou je možné uchopit bez poškození miniaturní částice, jako jsou například viry. Šestadevadesátiletý Ashkin je nejstarším laureátem Nobelovy ceny.

Druhou polovinu ceny si odnášejí společně Mourou a Stricklandová "za metodu generování velmi intenzivních ultrakrátkých optických pulzů", což má široké uplatnění v průmyslu i v lékařství. Stricklandová je teprve třetí ženou s Nobelovou cenou za fyziku.

Techniku, kterou zužitkovali k vytvoření intenzivních ultrakrátkých pulzů, využívají i v centru v Dolních Břežanech. "Jde o zesílení impulzů metodou optického rozmítání frekvencí. Impulz se roztáhne v čase, může se zesílit, přičemž nic nezničí. Na konci se frekvence znovu sejdou v jednom okamžiku a svým součtem vytvoří obří pulz," řekl hlavní koordinátor laserových technologií ELI Beamlines Bedřich Rus.

Autor: ČTK Foto: , ČTK/AP/Jeremy Barande

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ