Před 120 lety, 26. prosince 1898, informovali Marie a Pierre Curieovi a jejich kolega Gustav Bémont Francouzskou akademii věd, že objevili v jáchymovském smolinci nový silně radioaktivní prvek. Dali mu jméno radium. Zhruba půl roku předtím oznámili manželé Curieovi objev jiného silně radioaktivního prvku, který na počest Mariiny vlasti pojmenovali polonium.
Existenci těchto prvků dokazovalo však jen radioaktivní záření. Bylo proto nutné získat jejich jednoduché sloučeniny a určit jejich atomovou váhu. V letech 1899 až 1902 zpracovali téměř deset tun uranové rudy z Jáchymova, aby získali jediný miligram chloridu radnatého - v "laboratoři", jež byla vybudována ve staré kůlně. V roce 1903 Marie dokázala existenci radia a určila jeho atomovou váhu a v roce 1910, čtyři roky po tragické smrti svého manžela, pak s kolegou Andre Debiernem izolovala radium v kovovém stavu.
Jako uznání jejích zásluh o rozvoj chemie, za objev prvků radia a polonia, za charakteristiku vlastností radia a jeho izolaci v kovovém stavu, jakož i za výzkum povahy tohoto důležitého prvku a jeho chemických sloučenin, jí byla v následujícím roce udělena Nobelova cena za chemii. Byla to již její druhá Nobelova cena. Tu první, za fyziku, získala v roce 1903 spolu se svým manželem a Antoinem Henrim Becquerelem za mimořádné zásluhy ve výzkumu záření, které objevil Becquerel.
Pierre Curie se s Marií Sklodowskou seznámil na pařížské univerzitě, kam musela varšavská rodačka z učitelské rodiny emigrovat, protože jí za účast v revolučním studentském kroužku hrozilo pronásledování. Také se zajímala o fyziku a chemii, k níž ji přivedl přítel rodiny Sklodowských, ruský chemik Dmitrij Ivanovič Mendělejev. V roce 1891 Sklodowská složila jako první žena v historii přijímací zkoušky na fakultu fyziky a chemie pařížské Sorbonny.
Pierre Curie podnikl první významné kroky ve vědě se svým starším bratrem Jacquesem, se kterým zkoumal vlastnosti krystalů. Zahynul v dubnu 1906 v nedožitých 47 letech, když vstoupil na jedné z pařížských ulic v zamyšlení pod rozjetý povoz. Curieová-Sklodowská po válce nadále vedla Institut radia v Paříži, který byl díky ní založen, a pod jejím osobním vedením byly prováděny první výzkumy léčby rakoviny pomocí radioaktivity. Zároveň cestovala po světě, kde její nadace pomáhala zakládat lékařské ústavy pro léčbu rakoviny. V roce 1925 navštívila Curieová-Sklodowská i důl Svornost v Jáchymově. Zemřela ve svých 66 letech v červenci 1934 na následky radioaktivního záření.
Dcera manželů Curieových Irène Curieová-Joliotová taktéž získala Nobelovou cenu za chemii v roce 1935 společně se svým manželem Frédéricem Joliotem za objev umělé radioaktivity. Zemřela v březnu 1956 ve svých 58 letech na leukemii způsobenou ozářením při výzkumu radioaktivity.
