Když otáčíme půllitrem piva na jednu stranu, pěna se otáčí opačným směrem. Tento podivuhodný jev, který lze pozorovat i na povrchu espresa, objasnili francouzští vědci. Profesora na Univerzitě Paříž-Jih a experta na mechaniku tekutin Frédérika Moisyho to přimělo, aby pro výzkum získal studenta Juliena Bouvarda a kolegu Wietze Herremana. Podobný jev se dá pozorovat například i na tenkém povlaku na povrchu čaje, napsal francouzský deník Le Monde.
Jestliže pohybujeme sklenkou (válec o průměru 3,7 centimetru) naplněnou do dvou centimetrů pod okraj, vytváří to uvnitř cyklickou vlnu, která táhne tekutinu ve směru rotace. Pak vědci přidali pěnu, skleněné kuličky, skořici nebo pepř. Tyto ingredience se daly rovněž do pohybu. Jakmile je hustota dost velká na to, aby vytvořila jakýsi plující člunek, okraje tohoto křehkého tělesa se dřou o stěny nádoby a vzniká pohyb ve směru proti rotaci tekutiny. Podobně jako u soukolí, kdy se obě kola otáčejí opačným směrem.
Avšak není tomu tak vždy. Pepř, na rozdíl od skořice, odolává a stále se otáčí stejným směrem jako sklenice. Je to proto, že v tomto případě žádná síla nedokáže vytvořit škraloup. "V případě skořice vzniká jakýsi obal na povrchu zrnek, který zajišťuje soudržnost a umožňuje vytvořit škraloup schopný předávat energii," říká Moisy.
Vědec připomíná, že v roce 2009 jiný tým badatelů pozoroval podobný jev se zrnky umístěnými v otáčejícím se válci. Od jisté hustoty se zrnka začala otáčet ve směru proti hlavnímu pohybu.
Je třeba dodat, že opačná rotace pěny je pomalá, desetkrát až stokrát pomalejší než pohyb sklenicí. Musíme tedy půllitrem otáčet delší dobu, než budeme moci tento jev pozorovat.
Vědci nejenže identifikovali mechanismus tohoto zvláštního jevu, ale zjistili také, za jakých podmínek vzniká. Látka na povrchu nesmí mít příliš malou hustotu, aby se vytvořil škraloup, ale ani ne příliš velkou, protože pak škraloup vlnu zničí. Ani pohyb se sklenicí nesmí být příliš intenzivní, aby se škraloup nezničil.
Protože tento typ pohybu existuje jinde než u stolu, především v biologických laboratořích, kde se s tekutinou s pěnou stále pohybuje, vědci zdůrazňují, že jejich práce nemá žádné využití. Jde právě jen o "zábavnou" fyziku.
