Čeští odborníci
Vědci přeložili dokument o roli aerosolu v šíření covidu

O šíření koronaviru aerosolem i vhodných ochranných prostředcích, pojednává dokument, který z německého originálu přeložili čeští odborníci. Podle vědců je přenos SARS-CoV-2 aerosolem jedním z nejdůležitějších způsobů šíření viru. Přehledový text má přispět k lepšímu povědomí o roli aerosolu, uvedli zástupci Vysokého učení technického v Brně (VUT) v tiskové zprávě.

Text německé Společnosti pro výzkum aerosolů přeložili odborníci z VUT, Ústavu chemických procesů Akademie věd ČR a Českého metrologického institutu pod záštitou České aerosolové společnosti (ČAS).

Aerosol jsou drobné částice rozptýlené ve vzduchu. Člověk je vytváří kašlem, kýcháním i dýcháním, některé částice mohou přenášet viry. Dokument tak odkazuje například na studie, v kterých odborníci měřili, jak dlouho zůstávají viry SARS-CoV-2 aktivní v aerosolu či v jaké vzdálenosti od nakažených lidí byly zaznamenány. Podle textu význam aerosolu při šíření infekce potvrzují.

Kapitola věnovaná fyzikálním vlastnostem aerosolu pak podle iniciátora překladu Františka Lízala z Fakulty strojního inženýrství VUT cílí na lékaře a lékařské společnosti. "Tyto mechanismy jsou důležité pro pochopení toho, která opatření mají smysl a která ne. Pro běžného čtenáře pak může být zajímavá kapitola o účinnosti osobních ochranných prostředků dýchacích cest," popsal Lízal.

Autoři dokumentu konstatují, že největší riziko infekce prostřednictvím aerosolu je v uzavřených prostorách. Venku k němu prakticky nedochází. V početnějších skupinách lidí bez rozestupů a ochranných prostředků však venku hrozí kapénková infekce, která je dalším významným způsobem přenosu.

Ohledně ochrany před virem přenášeným aerosolem autoři apelují na dodržování rozestupů, neboť s rostoucí vzdáleností dochází k ředění vydechovaných virů. V případě, že je v místnosti více lidí, by měly být větší i rozestupy.

Dokument také uvádí, že vydechované částice, s možnými viry, jsou kvůli značnému obsahu vody poměrně velké a mohou být účinně odstraněny i obyčejnými rouškami. Postupně se však tyto částice zmenšují a roušky jsou proto pro osobní ochranu lidé méně účinné. "V tom případě je třeba použít respirátory schopné filtrovat i jemné částice, například třídy FFP2, N95 a KN95 (v závislosti na použité normě)," stojí v dokumentu. Lízal však zdůraznil, že respirátory musí i dobře těsnit.

Odborníci také upozorňují, že obličejové štíty jsou jako ochrana neúčinné. Naopak doporučují časté a opakované větrání. Ke snížení koncentrace částic a virů v místnosti podle textu pomáhají i čističky vzduchu, je však třeba dbát na správné dimenzování a vhodný filtr.

V závěru odborníci žádají podporu spolupráce mezi oblastí výzkumu aerosolů a lékařsko-epidemiologickým výzkumem, výzkumem techniky prostředí a mechaniky tekutin. Dosud podle nich, mimo jiné, nebyla prozkoumána ani doba infekčnosti virů a dalších patogenů nesených aerosolem.