Hra o granty
Vědec: Česká věda je průměrná a málo schopná konkurence

Průměrná kvalita vědců a málo projektů jsou hlavní důvody, proč v Česku jen málo badatelů dostane grant Evropské výzkumné rady (ERC), který je nyní v oboru považován za potvrzení excelence a špičkového výzkumu. Na konferenci k desátému výročí založení ERC to řekl člen Vědecké rady ERC Tomáš Jungwirth. Současnou situaci by podle něj mohlo změnit upravení struktur vědeckých institucí.

Čeští vědci podávají k ERC až třikrát méně žádostí o velkorysé prestižní granty než jejich kolegové z jiných zemí Evropské unie. A zatímco průměrná úspěšnost v EU se pohybuje okolo 12 procent, míra úspěšnosti ČR činí v průměru kolem pěti procent. Od roku 2007 putovalo k českým vědcům celkem 25 grantů v hodnotě 41 milionů eur, tedy zhruba miliardy korun. Například Rakousko pro srovnání získalo 189 grantů a Maďarsko 54.

"Je to kombinace toho, že málo lidí má odvahu nebo informace o tom, že by mohli podávat ERC granty a zároveň je to potom kvalita lidí, která není na té úrovni, že by mohla být konkurenceschopná," vysvětlil Jungwirth. Podle něj je na tom Česká republika ve srovnání kvality vědy v jednotlivých regionech a oborech v různých zemích EU velice špatně. Doporučoval by proto změnit fungování vědeckých institucí.

Způsob, jakým v Česku fungují vědecké struktury, podle Jungwirtha brzdí vyhledávání špičkových vědců. Vědecké instituce jsou prý hodně uzavřené, chybí v nich zastoupení externích odborníků a kapacit ze zahraničí, jejich vedení se za výsledky výzkumu nezodpovídá žádnému nadřízenému. Nejsou tak schopné rozeznat skutečnou kvalitu od průměru.

Mladí vědci v ČR bývají členy v týmu seniorních kolegů. Nemají důvěru ani prostředky, aby rozvíjeli vlastní myšlenky. Nastavený systém neprodukuje lidi, kteří mají vlastní nápady, program a zajímavý životopis, které ukazují, že mohou pracovat sami, myslí si vědec. Šance na získání grantu ERC jsou pak malé.

Jungwirth poznamenal, že by se Česko mohlo inspirovat v zahraničí, kde je věda úspěšnější. Jako příklad uvedl Bavorskou akademii věd, jejíž předseda není volený z členů akademie, ale je jmenován externě z jiných vědeckých institucí. Líbí se mu také kariérní řád v jiných zemích, kde mladí vědci mohou vést svůj vlastní výzkum. Dostanou finanční podporu i odpovědnost za vedení týmu a výsledky je doprovázejí při jejich kariérním postupu. Pomoci konkurenceschopnosti české vědy by podle něj mohlo i přilákání špičkových vědců ze zahraničí.