Únosy dívek
Další fronta. USA se vkládají do boje s teroristy v Nigérii

V Africe vzniká nová mezinárodní fronta proti islámskému terorismu. Plny rozhořčení reagovaly USA a další země na únosy téměř tří set školaček v Nigérii. Dívkám, jež se ocitly v rukou teroristů z Boko Haram, hrozí zotročení. Do věci se nyní vkládá Washington, pomoc nabízí i Londýn.

Ozbrojenci z Boko Haram bestiálně vraždí a masakrují hlavně křesťanské obyvatelstvo Nigérie už roky. Žádný jejich zločin ale nevyvolal takový mezinárodní ohlas jako zajetí a únos 276 školaček ve věku 16 až 18 let z gymnázia ve městě Chibok letos v půli dubna. Jde o lokalitu ležící na severovýchodě země.

Kolem bezprecedentní akce bylo zprvu hodně nejasností, dokonce manželka nigerijského prezidenta Goodlucka Jonathana se ztrapnila a zesměšnila prohlášením, že příbuzní školaček si jejich odvlečení nejen vymysleli, ale že jsou s únosci dokonce spolčeni.

Tento týden v pondělí se ale k činu oficiálně přiznali sami islamisté. Vůdce milicí Boko Haram, Abubakar Shekau, v téměř hodinovém videu zaslaném několika domácím médiím prohlásil, že dívky prodá na trhu.

Hovořil o jejich zotročení a nucených sňatcích. Zmínil, že dvě z nich již zemřely na hadí uštknutí a 20 jich je chorých.

Už předtím kolovaly zvěsti, že nešťastnice se prodávají  k nuceným sňatkům za přepočtu zhruba 250 korun v oblasti mezi Nigérií a Kamerunem. Osvobodit ze zajetí a utéct se podařilo 53 dívkám. Dalších 11 dívek ve věku 12 až 15 let unesli extremisté z hnutí Boko Haram tento týden z vesnic Warabe a Wala.

Americký prezident požaduje mezinárodně dohodnutý postup proti islamistům z Boko Haram. Je to odporný zločin, řekl Barack Obama v úterý večer v televizi ABC. Spojené státy podle něj vyslaly do Nigérie tým, který má pomoci zjistit, kde unesené dívky jsou a jak by jim bylo možné pomoci. Skupina sestává ze specialistů armády, policie a různých úřadů.

V televizi NBC hovořil šéf Bílého domu o potřebě dlouhodobého postupu proti organizacím typu Boko Haram, které podle něj mohou "způsobit takovou pohromu v každodenním životě lidí".

USA si chtějí vyměňovat s vládou v Abuji relevantní výzvědné informace. Také bývalý předseda britské vlády Gordon Brown vyzval USA i Británii, aby pomohly pozorovacími operacemi dívky vypátrat. Londýn už přislíbil "praktickou pomoc" při hledání unesených.

Spojené státy stojí ale o spolupráci s Nigérií i z řady jiných důvodů, hlavně kvůli ropě. To se týká řady zemí v západní Africe. V uplynulých letech se Američané angažují na černém kontinentěn i stále více vojensky. Ne vždy otevřeně, využívají i kontraktory.

Stát Borno, v němž se hromadné únosy odehrály, je baštou povstalců bojujících proti západnímu vzdělávání.

Boko Haram, což česky přibližně znamená "západní učení je rouhání", je hnutí bojující za vytvoření islamistického státu založeném na striktním výkladu práva šaría na celém území Nigérie. Šaría už platí v některých státech na severu země, kde převažují mohamedáni, ne však na převážně křesťanském jihu.

Teroristé z Boko Haram uskutečňují už pět let útoky nejen na policii, armádu a úřady, ale také na školy a kostely. Jen letos zavraždili nejméně půldruhého tisíce lidí. Tento týden rozšířili svou krvavou bilanci o až 200 mrtvých při masakru v městečku Gamboro.

Ozbrojenci jedoucí v desítkách terénních automobilů přepadli město ležící na hranicích s Kamerunem v pondělí odpoledne. Střelba trvala asi čtyři hodiny.

Útočníci podpálili přes 250 domů. Bilance obětí vychází z výpovědí různých svědků, kteří se vesměs shodují, že mrtvých může být ještě víc.

Mnoho lidí zasažených kulkami uprchlo do křovin, kde mohli zemřít na vykrvácení. Řada lidí prý zahynula pod palbou, ale mnozí další uhořeli ve svých domech.

Teroristé z Boko Haram už ústřední vládě v Abuji dávno přerostli přes hlavu, i když to prezident Jonathan a lidé kolem něj zjevně nechtějí veřejně přiznat. Šéf státu uplynulý víkend, až deset dní po únosu, uvedl, že ozbrojené síly po dívkách pátrají, ale zatím nemají jejich stopu. Vypsal též na dopadení únosců odměnu.

Lidé mají ale v armádu a další ozbrojené složky malou důvěru. Příbuzní odvlečených školaček by podle domácího tisku chtěli dívky hledat nejraději sami. Militanti z Boko Haram rok od roku sílí a nehledě na nárazové akce vojska proti nim neustále rozšiřují oblast svého působení.

Přičítají se jim také nedávné útoky v hlavním městě Abuji. Kdo stojí v pozadí teroristického hnutí a kdo ho financuje, o tom se v Nigérii vedou stále spory. Podle různých fám je podporují i někteří vlivní politici, kteří chtějí prý mají aktuálně zájem o destabilizaci situace v zemi před volbami v roce 2015.

Nigérie se ráda prezentuje jako suverén. Obří africký stát, kde žije 160 až 170 milionů lidí, se pyšní, že je nejen nejhustěji osídlenou zemí černého kontinentu, ale čerstvě též tím, že je největší hospodářskou mocností Afriky. Nigérie nyní předstihla Jihoafrickou republiku.

Čísla jsou však věc jedna a realita věc druhá. Většina lidí je chudých žije z ruky do úst. Například s elektřinou je to v metropoli těchto týdnů a měsíců horší jako zřídkakdy dříve. Ve většině čtvrtí zhasínají s příchodem večera světla. Obřím problémem je už zmíněná bezpečnost.

Aktivita Boko Haram už přerostla nigerijské hranice a jde o vážný problém regionu.

Hlavně v sousedním Kamerunu, který militanti využívají nejen jako útočiště, ale i jako operativní území, kde se mimo jiné setkávají a kooperují s islamisty z milic Balaka ze Středoafrické republiky, pro které je Kamerun jednou ze zemí, kam se uchylují.

Do hustě zalesněného nigerijsko-kamerunského pohraničí zřejmě únosci odvezli i ztracené školačky, přinejmenším jejich část. Teroristé se zde zatím cítí poměrně bezpečně. V oblasti držel Boko Haram v minulosti i západní duchovní, které rovněž unesl.

Blamáž aktivistické první dámy

Korunu trapnosti nasadila tragédii unesených školaček sama manželka nigérijského prezidenta. Zjevně aby chránila pověst svého manžela, obvinila příbuzné dívek, že si celou story vymysleli. A jako by to nestačilo, Patience Jonathanová nařídila policii, aby zadržela dvě ženy, které v Abuji už týden organizovaly protesty ve prospěch unesených.

Policisté zatkli obě organizátorky protestu pod heslem "BringBackOurGirls" přímo na ulici, když šly v průvodu. Jedna z protestujících žen Saratu Angusová Ndirpayaová médiím řekla, že první nespokojené příbuzné nařkla, že si vše vycucali z prstu.

Proto nechala ji a vůdkyni protestů Naomi Mutahovou Nyadarovou zatknout.

Ndirpayaová se rychle ocitla na svobodě, ale její kolegyně zůstala ve vazbě. Vedení nespokojených občanů poté v noci jednalo v prezidentské vile v Abuji a Jonathanová prý tam tvrdila, že protesty očerňují vládu a poškozují prezidentovo jméno.

"Říkala tolik lží. Prý nepodporujeme vládu jejího manžela a chceme poškodit jméno vlády," sdělila Ndirpayaová. Více se ale paní prezidentová snad ani nemohla blamovat, protože téměř souběžně se k únosu přiznal ve videonahrávce sám vůdce milicí Abubakar Shekau.