Masný průmysl
Poptávka po mase roste. Uživit populaci je pro Nigérii výzva

V Nigérii žije 200 milionů obyvatel a začíná se tu postupně objevovat střední třída. Spolu s tím raketově roste poptávka po živočišných bílkovinách. Uživit stále rostoucí populaci i přes nedostatečnou domácí produkci a tvrdé soupeření o přístup k půdě je ale pro zemi obrovská výzva, píše francouzský deník Le Monde.

"V současné chvíli není Nigérie schopna produkovat dostatek masa a mléka, aby uspokojila potřeby své populace," říká Jimmy Smith, ředitel mezinárodního chovného institutu, který sídlí v Nairobi, hlavním městě Keni.

Podle některých odhadů pochází každý druhý konzument hovězího v západní Africe z Nigérie, která je největší ekonomikou na kontinentu a zažívá demografický boom. Ročně se tu zkonzumuje 360 tisíc tun hovězího, což je podle Le Monde ještě relativně málo. Do roku 2050 to má však být čtyřikrát tolik.

Navzdory tomu, že se v Nigérii chová značné množství dobytka (skoro dvacet milionů kusů skotu, čtyřicet milionů ovcí a šedesát milionů koz), pochází asi 30 procent zvířat poražených v zemi ze zahraničí, například z Mali, Čadu či Kamerunu. K zásobování anglofonního obra se přiváží dobytek z celého regionu. Stáda často musí urazit stovky kilometrů, aby se dostala na trhy u hranic, například do města Illela, které je obchodní křižovatkou mezi Nigerem a Nigérií.

Odsud zvířata dokončí svou cestu ve většině případů po silnici. Naložené vozy na převoz dobytka se střídají jeden za druhým a vozí miliony krav, ovcí a koz do restaurací a řeznictví ve velkých městech, například v Lagosu, ekonomickém centru Nigérie.

V Africe budou do třiceti let žít 2,5 miliardy lidí a jejich průměrné příjmy mají nadále růst. To znamená, že miliony lidí budou moci vůbec poprvé obohatit svůj jídelníček a pravidelně jíst maso. Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) předpokládá, že konzumace hovězího a vepřového vzroste mezi lety 2015 a 2050 o 200 procent, u drůbeže pak až o 211 procent. Obrovský potenciál, který trh s masem představuje, však naráží na řadu překážek.

Stejně jako ve většině ostatních afrických zemí zde masný průmysl spočívá především na pastevectví, tradičním systému chovu zvířat, který je vnímán jako málo produktivní a který již tisíciletí provozují migrující pastýři z etnika Fulbů, Baggarů a Kanuriů. Vždy v období sucha sestupují z vyprahlých oblasti Sahelu na jih do úrodných plání a hledají zdroje vody a pastviny pro svůj dobytek.

Avšak od začátku 20. století jim rostoucí sucho, prudký rozvoj měst a rozpínání zemědělské půdy brání v pohybu a způsobuje někdy až krvavé konflikty s usedlými farmáři. V Nigérii při násilnostech za posledních pět let zahynulo pět tisíc lidí, roční škody dosahují podle neziskové organizace Mercy Corps kolem 13 miliard dolarů (téměř 291 miliard korun).

Tyto problémy zhoršují situaci v hospodářské oblasti, která je i tak po dlouhá léta zanedbávána a trpí nedostatkem investic, ať už jde o samotný chov dobytka nebo o výrobu produktů z masa a mléka, jež je v zemi teprve v plenkách. "Nikdo nic nedělá pro vytvoření pasteveckých rezervací, které měly vzniknout už podle zákona z roku 1960. Většina této půdy se prodala zemědělcům a je obdělávaná," tvrdí Ibrahim Abdullahi, generální tajemník pasteveckých odborových svazů. Vláda podle něj systematicky odsouvá chov dobytka na okraj a místo toho dává peníze do zemědělství.

Výsledkem je, že se chovatelé cítí izolováni, mají špatný přístup k trhům s masem a jatka, která většinou operují pod širým nebem, nesplňují základní hygienické požadavky. Nemají tekoucí vodu, přístřešky pro zvířata nebo chlazené prostory.

Podle Jimmyho Smithe by však mohl být tradiční způsob chovu dobytka, který provozují migrující pastýři, do budoucna produktivní. "Pastýřství je velice efektivní způsob, pokud vezmeme v úvahu, jak málo vyžaduje investic vzhledem k tomu, kolik si z něj můžeme vzít. Většina masa v Africe dnes pochází z tohoto systému. Stačilo by ho jen modernizovat," řekl. Dalo by se podle něj například zásobovat krmivem trhy na severu země, kde žijí stáda. "Zvíře, které produkuje dva litry mléka za den, by tak mohlo produkovat litrů deset," řekl Smith deníku Le Monde.