Zakladatel WikiLeaks
Assangovi hrozí v USA pět let vězení

Ministerstvo spravedlnosti USA Juliana Assange obvinilo ze spiknutí za účelem získání tajných informací z vládního počítače, za což mu hrozí až pět let vězení. Zakladatele serveru WikiLeaks, který je zaměřen na zveřejňování důvěrných informací, zatkla britská policie. Assange se sedm let skrýval na ekvádorské ambasádě v Londýně, aby se vyhnul vydání do Švédska kvůli obvinění ze znásilnění. Na úřad policisty pozval ekvádorský velvyslanec poté, co jihoamerická země Assangeovi odebrala azyl a občanství.

Americká prokuratura tvrdí, že v roce 2010 americký specialista vojenské tajné služby Bradley Manning poskytl Assangeovi část hesla pro přístup k počítačům ministerstva obrany. Ministerstvo spravedlnosti potvrdilo, že Assange byl zatčen na základě dohody o vydávání. Někteří komentátoři poznamenávají, že Assange byl tedy obviněn z toho, že Manningovi pomohl získat tajné dokumenty, a nikoli za jejich zveřejnění.

Náměstek britského ministra zahraničí Alan Duncan dnes dříve řekl, že Británie zakladatele WikiLeaks do USA nevydá, pokud mu tam bude hrozit trest smrti. "Taková je naše obecná politika ve všech případech, a tak se vztahuje i na Juliana Assange. Nebude vydán, pokud mu bude hrozit trest smrti," řekl Duncan televizi SkyNews.

Ekvadorský ministr zahraničí José Valencia v Quitu oznámil, že Assangeovi bylo dočasně pozastaveno ekvádorské občanství. "Udělené občanství (v roce 2017) bylo včera (ve středu) rozhodnutím ministerstva zahraničí pozastaveno," řekl Valencia na tiskové konferenci.

Ekvádor zároveň obvinil příznivce WikiLeaks a dva ruské hackery, že se pokoušeli destabilizovat zemi.

Londýnská policie uvedla, že Assange zatkla na základě žádosti o vydání do Spojených států a porušení podmínek kauce v Británii. Zakladatel WikiLeaks se na ekvádorskou ambasádu uchýlil v momentě, kdy mu hrozilo vydání do Švédska kvůli podezření ze znásilnění. V tu dobu byl propuštěn na kauci.

Švédská prokuratura v roce 2017 sice případ odložila, ale Assangeovi stále hrozil postih za to, že se vyhýbal soudu.

Bradley Manning byl v roce 2010 zatčen a o tři roky později odsouzen k 35 rokům vězení. Serveru WikiLeaks předal 470 tisíc bojových hlášení z irácké a afghánské války, 250 tisíc tajných depeší amerického ministerstva zahraničí, několik videí z bojišť a další citlivé dokumenty, které získal jako zpravodajský analytik armády v Iráku. Ve vězení Manning podstoupil změnu pohlaví a jména. Trest Chelsea Manningové před odchodem z úřadu bývalý prezident Barack Obama zkrátil na pětinu a v květnu 2017 byla propuštěna. Letos v březnu se však znovu ocitla ve vězení kvůli pohrdání soudem, protože odmítla před velkou porotou vypovídat v blíže neurčené kauze týkající se WikiLeaks a Assangea.