Krok vpřed
Chilský parlament schválil kvůli demonstracím zvýšení důchodů

Chilský parlament schválil postupné zvýšení důchodů až o 50 procent. Jde o další krok, jímž se vláda snaží zastavit protesty v ulicích, které vypukly v polovině října. Právě důchodová reforma je spolu s reformou ústavy jedním z hlavních požadavků demonstrantů. Podle serveru BBC Mundo ale zřejmě zvýšení důchodů, přijaté dolní komorou parlamentu ve středu, protesty neutiší, demonstranti totiž žádají strukturální reformu celého penzijního systému.

Současná podoba penzí v Chile má základy ještě z doby vlády diktátora Augusta Pinocheta (1973-1990) a jejím duchovním otcem je podle BBC Mundo starší bratr současného prezidenta Sebastiána Piňery José, který byl za Pinocheta ministrem sociálních věcí. Systém penzí mnozí kritizují jako nespravedlivý, důchody jsou totiž v zemi velmi nízké.

"Systém je strukturálně nespravedlivý, protože jeho cílem není sociální ochrana (důchodců), ale akumulace kapitálu a rentabilita (pro soukromé penzijní fondy)," řekla před časem BBC novinářka Alejandra Matusová, která o penzijních fondech v Chile napsala knihu Mýty a skutečnost fondů AFP.

Dlouhodobá nespokojenost lidí

Zvýšení důchodů, přijaté ve středu poslanci, se má podle ministryně práce Maríi Zaldívarové dotknout asi 1,6 milionu Chilanů a mělo by se podle ní odrazit na penzích už poslední týden tohoto měsíce. Důchodci starší 80 let dostanou přidáno už teď 50 procent, lidem ve věku 75 až 79 se zvýší důchod o 30 procent a ostatním o čtvrtinu. Po postupném navyšování by měli mít všichni o polovinu vyšší důchod v lednu 2022.

Protivládní protesty v Chile, považované za největší za několik desetiletí, zažehlo v polovině října další zdražení jízdného v metru v Santiagu de Chile. Z metropole se demonstrace rozšířily do dalších měst a nepřestaly, ani když bylo zdražení jízdenek zrušeno. To bylo totiž jen poslední kapkou dlouhodobé nespokojenosti. Chilanům vadí, že vláda dlouhodobě neřeší jejich sociální problémy, včetně třeba drahých léků.

Výjimečný stav

Demonstrace se místy zvrhávají v násilnosti radikálů, kteří zejména v počátku protestů zapalovali autobusy či vozy metra a ničili další veřejný i soukromý majetek. Vláda proto v říjnu vyhlásila výjimečný stav a do ulic poslala i armádu, která se asi po týdnu vrátila do kasáren. Při protestech zemřely přes dvě desítky lidí a několik tisíc lidí utrpělo zranění.

Kvůli potlačování protestů bezpečnostními složkami podala na prezidenta Sebastiána Piňeru desítka poslanců návrh na ústavní žalobu, o němž by měla dolní komora hlasovat už příští týden. Skupina poslanců viní prezidenta z porušování lidských práv, jeho právníci tvrdí, že stížnost je neoprávněná, mimo jiné proto, že z činů jsou podezřelé třetí osoby, a ne prezident.