V řadě kubánských měst se už několik dní konají protesty proti vládě kvůli výpadkům dodávek elektřiny, které se stále nepodařilo po celé zemi obnovit po totálním blackoutu. Ten postihl celý tento karibský ostrov minulý týden v úterý po úderu hurikánu Ian. Energetická síť na Kubě je ale dlouhodobě ve špatném stavu a Kubánci zažívají mnohohodinové výpadky už několik let. Ty také loni v létě přispěly k největším protivládním protestů na Kubě za téměř třicet let, které ale tehdy vláda po jednom dni potlačila represemi a zatýkáním.
Ve čtvrtek a v pátek na Kubě rovněž nešel internet. Podle deníku The Guardian není ale jasné, zda byly důvodem výpadky způsobené poškozením sítě hurikánem, či zda vláda internet záměrně vypnula, aby lidé nemohli organizovat demonstrace. Stejně to komunistická vláda udělala loni v červenci.
Nynější protesty se konají už od středy a lidé při nich vycházejí do ulic na různých místech země, včetně Havany, někde blokují i hlavní silnice. V hlavním městě podle deníku The Guardian například zablokovali kamením autobusovou zastávku s tím, že ji neuvolní, dokud nebudou obnoveny dodávky proudu. I některé čtvrti kubánské metropole se potýkají stále s výpadky elektřiny.
Kubánská státní elektrárenská společnost UNE v neděli oznámila, že se jí ještě nepodařilo obnovit dodávky v celé zemi. Podle ní v době špičky chybí zemi asi 30 procent elektřiny.
"Nemám elektřinu už pátý den," uvedl Alex Bandrich, který se v sobotu večer účastnil protestu stovek lidí v jedné ze čtvrtí Havany. "Zkazilo se mi jídlo v lednici, jen část jsem zachránil tím, že jsem ho dal ke známým, jimž elektřina jde," dodal.
Podle některých zdrojů policie během protestů už několik lidí zatkla. Deník The Guardian nicméně uvedl, že to nedělá a místo toho vláda posílá úředníky, aby lidem vysvětlovali situaci. Uklidnit se lidi snaží i příznivci režimu. "Vždycky, když se mi zdá, že je náš sociální projekt v ohrožení, jdu demonstrovat," řekla María Perezová. Někteří lidé do ulic vyšli s fotkami Fidela Castra, který stál v čele Kuby od 60. let do své smrti v roce 2016. Po něm převzal vedení jeho mladší bratr Raúl a po něm další představitel komunistické strany a od loňska její šéf Miguel Díaz-Canel. Komunistická strana je stále jedinou legální politickou stranou v zemi.
Kuba zažila loni 11. července největší protivládní demonstrace od roku 1994. Jejich příčinou byly dlouhodobé represe vůči kritikům režimu a zoufalá životní úroveň velké části Kubánců, zhoršená navíc pandemií covidu-19 a s ní souvisejícím omezením cestovního ruchu. Kubánská vláda viní z ekonomické krize americké obchodní embargo, jež trvá od 60. let minulého století, a zpřísnění sankcí za předchozího amerického prezidenta Donalda Trumpa. Kvůli loňským demonstracím bylo na Kubě odsouzeno pět stovek lidí, mnozí z nich až k 25 letům vězení za vzpouru. Podle španělské nevládní organizace Prisioners Defenders je na Kubě asi tisíc politických vězňů, zatímco před loňskými demonstracemi jich bylo na 150.
