Favorité boje o Bílý dům
Migranty (ne)přijmout. Trump vs. Clintonová: v čem se liší

Demokratka Hillary Clintonová a republikán Donald Trump potvrdili během takzvaného volebního superúterý role favoritů mezi uchazeči o křeslo prezidenta USA. Clintonová vyhrála nominační souboj v sedmi státech a v Americké Samoi. Trump vyhrál rovněž v sedmi státech unie, jeho hlavní soupeř Ted Cruz zvítězil kromě domovského Texasu i v Oklahomě a na Aljašce.

On-line deník TÝDEN.CZ přináší výběr témat, kterých se v kampaních dotýkají:

Imigrace:
Trump - Na adresu uprchlíků se vyjadřuje nekompromisně. Pokud bude zvolen prezidentem, hodlá na hranici s Mexikem postavit obří zeď. Vyhostit chce všech zhruba 11 milionů lidí, kteří se v USA zdržují ilegálně. Zrušil by automatické udělování občanství dětem narozeným v USA ilegálním přistěhovalcům. Všechny migranty ze Sýrie, které přijaly USA, by Trump poslal zpět. Vyzval také k povinné registraci všech amerických muslimů či k uzavření některých mešit. V prosinci se dokonce vyslovil k uzavření USA pro muslimy.

Clintonová - Trumpovu rétoriku v této věci označuje za šokující. Je pro přijetí syrských migrantů. Domnívá se, že plán prezidenta Baracka Obamy na přijetí asi 10 tisíc syrských uprchlíků se má uskutečnit, ale že všichni tito migranti musejí být pečlivě prověřeni.

Boj proti terorismu:
Trump - Je zastáncem tvrdé ruky, "absolutně" by například schválil waterboarding, krutou výslechovou techniku, která simuluje topení. CIA ji používala při výsleších osob podezřelých z terorismu za éry George Bushe mladšího. Demokrat Obama se podobných metod zřekl. Trump rovněž obhajuje další existenci věznice Guantánamo na Kubě pro podezřelé z terorismu (Obama si její uzavření vytyčil za jeden z hlavních cílů svého letos končícího druhého prezidentského období).

Clintonová - Domnívá se, že Kongres by měl aktualizovat zákon, který zmocňuje vládu k použití vojenské síly proti teroristům. Její strategie pro boj s terorem zahrnuje bližší spolupráci s internetovými firmami, přísnější zákony na kontrolu zbraní (Trump je naopak rázným zastáncem jejich volného prodeje) či striktnější vízový režim.

Islámský stát, Sýrie:
Trump - Pro porážku Islámského státu (IS) je podle něj zapotřebí ovládnout ropná naleziště v Iráku, která islamisté dobyli. Trump je pro nasazení pozemních sil, a to včetně amerických.

Clintonová - Odmítá obvinění, že jako ministryně zahraničí podcenila vliv islamistů. Růst moci IS přiřkla vůdcům arabských zemí, zejména iráckému expremiérovi Núrímu Málikímu a syrskému prezidentovi Bašáru Asadovi. Boj proti IS a odchod Asada musí jít podle ní ruku v ruce. Není pro vyslání amerických pozemních sil do Sýrie.

Rusko:
Trump - Pozitivně se vyjadřuje o ruském prezidentovi Vladimiru Putinovi, s nímž se prý shoduje v podpoře setrvání syrského prezidenta Asada u moci. Staví se negativně k zasahování USA do ukrajinského problému. Ruskou anexi Krymu Trump označil za "evropský problém".

Clintonová - Šéfa Kremlu Putina prý respektuje, ale považuje ho zároveň za "hrubiána, který využije každé příležitosti". Jeho politiku vidí jako "agresivní" a označuje ji za jednu z hlavních hrozeb, kterým bude muset čelit příští americký prezident. Soudí, že v reakci na ruskou anexi Krymu by bylo potřeba udělat více. Cílem Ruska je podle Clintonové hatit a podrývat moc Ameriky "kdekoliv a kdykoliv".

Írán:
Trump - Jadernou smlouvu s Íránem, kterou loni v červenci uzavřelo šest velmocí (včetně USA), označuje za "příšernou". Pokud se stane prezidentem, hodlá pracovat na zlepšení dohody, aby udržel na uzdě íránský program jaderných zbraní. Smlouva předpokládá postupné rušení protiíránských sankcí, jestliže Teherán splní podmínky.

Clintonová - Poukazuje na svůj podíl při dojednání smlouvy.

Daně:
Trump - V případě volebního vítězství by usiloval o výrazné snížení daní většině Američanů a podniků. Podle Trumpa to poskytne daňové úlevy lidem se středními příjmy a většině dalších obyvatel USA. Zjednoduší to daňový systém a zvýší růst americké ekonomiky. U firem chce Trump snížit federální daň u všech na 15 procent, zatímco v současnosti většina společností platí 35procentní daň.

Clintonová - Do svého programu řadí vyšší zdanění bohatých Američanů. Navrhovaný krok má v příštích deseti letech přinést do federálního rozpočtu 150 miliard dolarů (3,7 bilionu korun). Clintonová chce zvýšit daň z příjmu o čtyři procenta osobám, jejichž roční výdělek přesahuje pět milionů dolarů (125 milionů korun).