Venezuela
Opozice začíná s kampaní. Chce získat podporu vojáků

Venezuelský opoziční lídr Juan Guaidó, jehož za úřadujícího prezidenta uznala tento týden řada zemí, včetně USA a nejnověji Izraele, má podporu velké části Venezuelanů, klíčová je pro něj ale armáda. Proto v neděli odpoledne SEČ opozice začala rozdávat vojákům kopie textu zákona o amnestii pro ty, kdo podpoří návrat k demokracii. Zákon schválil tento týden parlament. Na armádu se obrátil i autoritářský prezident Nicolás Maduro, který se zúčastnil vojenské přehlídky a setkal se s vojáky.

Už v sobotu odmítl loajalitu Madurovi vojenský atašé venezuelské ambasády ve Spojených státech José Luis Silva. Mnozí z venezuelských důstojníků podle expertů váhají s přechodem na druhou stranu, protože se cítí být zavázáni Madurovi. Ten jim totiž po svém nástupu do úřadu v roce 2013 rozdělil řadu funkcí ve vládě i ve státních podnicích. Další vojáky si zavázal tím, že jim dal na starost přídělový systém (CLAP), jímž vláda rozdává potravinové balíčky. Vojáci a jejich rodiny tak mají lepší přístup k potravinám, jichž je v zemi nedostatek. Někteří z nich to také využívají k přivýdělku na černém trhu.

Maduro oblečený ve vojenské uniformě a za doprovodu ministra obrany Vladimira Padrina dnes na základně obrněných vozidel v pevnosti Paramacay sledoval přehlídku ruské vojenské techniky, včetně ukázky ostré střelby. Maduro prohlásil, že přehlídka ukazuje světu, že má podporu armády a že venezuelská armáda je připravena bránit zemi. Guaidó je podle něj součástí pokusu o převrat, který řídí političtí poradci amerického prezidenta Donalda Trumpa.

V posledních několika letech se také v opozičních médiích množily zprávy o čistkách v armádě, o zatýkání důstojníků i řadových vojáků, kteří nesouhlasili s vládní politikou. "Za šest let, co je Maduro u moci, bylo v armádě nejméně 11 pokusů o převrat," řekl tento týden peruánskému deníku El Comercio venezuelský voják Cristian Hernández (22), který utekl do Peru, když mu doma hrozilo až 30 let vězení za pokus o puč ve vojenské akademii v Caracasu.

"Ve venezuelské armádě působí velmi silně jedna tajná služba, která má padesátileté zkušenosti: kubánská G2. A právě ta zmařila několik pokusů o státní převrat," uvedl Hernández. Jmenoval například akci skupiny vojáků ve státě Carabobo, která neúspěšně vyhlásila rebelii v srpnu 2017. Rovněž připomněl akci bývalého policisty Óscara Péreze, který v červnu 2017 v ukradeném vrtulníku střílel na nejvyšší soud v Caracasu poté, co na sociálních sítích vyzval k rebelii proti vládě. Dopaden byl po půl roce na předměstí Caracasu a spolu s několika lidmi ze své skupiny zastřelen.

"Óscar Pérez byl náš hrdina," řekl peruánskému deníku další uprchlý voják Gegnis Russo (27). "Sám proti režimu nemůžu bojovat, dopadla by mě tajná služba," dodal Russo s tím, že je připraven se vrátit domů bojovat za svou vlast. Podle odhadů uteklo z venezuelské armády do ciziny přes 6500 vojáků. "Nemám přesná čísla, ale jen v Peru je nás více než stovka," domnívá se Russo.

Vedení venezuelské armády tento týden uvedlo, že stojí za Madurem. Jeho podpora v armádě ale velmi pravděpodobně není jednotná. Část národní gardy, která je součástí armády, podle některých zdrojů odmítla zasahovat tento týden proti demonstrantům. I tak ale při manifestacích od pondělí zemřelo podle nevládních organizací 26 lidí.

"Nebyli schopni aktivovat Plán Zamora proti manifestacím, jako to udělali v roce 2017, protože se obávají neposlušnosti části armády. Proto použili jen speciální jednotky policie," řekl argentinskému deníku La Nación generálmajor Hebert García Plaza, který nyní žije v exilu v USA a v roce 2014 byl ministrem Madurovy vlády.