Peruánští indiáni povstali proti těžařům. Mrtví a rukojmí

Indiáni z peruánské Amazonie povstali proti těžebním projektům na svém území a po několikadenních bojích, při nichž zahynulo nejméně 33 lidí, zajali 38 policistů. Zajaté policisty drží jako rukojmí a hrozí zapálením přečerpávací stanice ropovodu státní společnosti Petroperu, pokud vláda prezidenta Alana Garcíi jejich požadavkům nevyhoví.

"Všichni by měli vědět, že právě teď je 38 policistů drženo jako rukojmí na přečerpávací stanici," prohlásil v noci na dnešek premiér Yehuda Simon na tiskové konferenci v Limě.

Indiánské kmeny zahájily protesty již v dubnu s cíle přimět parlament k odvolání zákonů, které umožňují těžebním a energetickým společnostem pronikat do dosud málo narušených deštných pralesů. Domorodé obyvatelstvo došlo k závěru, že miliardovými investicemi vesměs zahraničních koncernů ztrácí kontrolu nad svým tradičním životním prostředím a zdroji.

ČTĚTE TAKÉ: Peru: Indiáni na válečné stezce proti těžařům
                        Vědci napálili svět. Nový amazonský kmen nebyl nový

Přímé násilí pak vypuklo v pátek poté, co se policie pokusila odstranit indiánské zátarasy na hlavní silnici vedoucí do Amazonie, vybudované v úseku známém jako Ďáblova zatáčka asi 1 400 kilometrů od Limy.

Při přestřelce zahynulo podle indiánů 22 demonstrujících, vláda hovoří o smrti tří demonstrantů a 11 policistů.

Další stovka lidí byla zraněna, nové srážky jsou pravděpodobné.

Zástupci indiánů už v polovině května jednali v Limě s předsedou vlády Yehudem Simonem, s dalšími členy kabinetu a také s poslanci, ale bezvýsledně. Vláda v reakci na indiánské protesty vyhlásila v některých okresech Amazonie na dva měsíce výjimečný stav, vývoj však ukázal, že na tomto území nemá reálný vliv.

Prezidenta Garcíu zatím podle průzkumů podporuje asi 30 procent obyvatel, většinou však v městských oblastech, zatímco na venkově je jeho podpora nízká. Snaží se totiž o rozvoj země formou uvolňování trhu pro zahraniční investice do těžby surovin, podle kritiků ale z toho bohatnou jen místní elity a zahraniční podnikatelé. Málo prý ale bojuje proti chudobě, v níž žije 36 procent obyvatel.

Foto: Reuters a ČTK/AP