Revoluce na Kubě potrvá ještě 50 let, říká Castro mladší

Oficiální optimismus komunistické na Kubě v čase kulatin. Tamní prezident Raúl Castro ve čtvrtek předpověděl, že revoluce v této zemi potrvá dalších 50 let, ale bude ji prý provázet trvalý boj. Prohlásil to během projevu při příležitosti oslav půlstoletí marxistické revoluce.  Oslavy se nesly v duchu nostalgie a chvály Raúlova bratra Fidela, hlavní postavy revoluce.

Fidel Castro se koncem července 2006 podrobil operaci a loni v únoru oznámil, že se nebude znovu ucházet o nejvyšší post v zemi a jako svého nástupce doporučil právě Raúla. Jaký je ve skutečnosti zdravotní stav 82letého Fidela, je státním tajemstvím. Na veřejnosti se neobjevuje, ale i nadále píše eseje.

ČTĚTE TAKÉ: Raúl Castro ujistil: Kubánská revoluce neztroskotala

Raúl Castro svoji řeč přednesl na náměstí ve městě Santiago de Cuba z balkónu, na němž Fidel 1. ledna 1959 vyhlásil vítězství nad diktátorem Batistou. Vyslechly si ji jen tři tisíce vybraných členů komunistické strany, kteří podle kubánského tisku mají představovat zástupce všech obyvatel ostrova. Neúčastnila se ho žádná hlava cizího státu.

Na náměstí stály skládací kovové židle, na nich seděli pozvaní straničtí pohlaváři a z koloniálního hotelu visel rudý transparent s fotografií 32letého Fidela Castra v uniformě a batohem coby vůdce partyzánů.

Oslavy byly daleko skromnější, než úřady původně plánovaly. Jejich záměr jim zhatily tři velké hurikány, které loni Kubu zasáhly a způsobily zde škody ve výši deseti miliard dolarů (přibližně 192 miliard Kč).

Kubánská ekonomika je zatížena americkým hospodářským embargem celých 47 let a situace se zhoršila po roce 1991, po rozpadu Sovětského svazu, který byl hlavním spojencem Kuby.

 Mnoho Kubánců v současnosti doufá ve zlepšení vztahů se Spojenými státy, které by měla přinést změna vlády v Bílém domě. Nový americký prezident Barack Obama, který se funkce ujme za necelé tři týdny, prohlásil, že bude jednat přímo s Raúlem Castrem a zruší přísná omezení platná pro cesty Kubánců žijících v USA za příbuznými a pro posílání peněz na ostrov.

Marxistická revoluce na Kubě zvítězila 1. ledna 1959 po svržení diktátora Fulgencia Batisty. Za její počátek bývá označován útok na kasárna Moncada v Santiagu de Cuba 26. července 1953, který měl zahájit povstání za svržení proamerického režimu. Tato akce však byla ještě neúspěšná a její vůdce Fidel Castro byl odsouzen na 15 let do vězení, z něhož vyšel po dvou letech díky amnestii.

Poté odešel do Mexika, kde založil Hnutí 26. července. S jeho několika členy se v prosinci 1956 vylodil na kubánském pobřeží a z hor Sierra Maestra pak vedl partyzánskou válku.

Foto: AP a Reuters