Oslíčku, otřes se
Sandinisté chtějí z USA vymáčknout 17 miliard dolarů

Nikaragujský prezident Daniel Ortega chce od Spojených států odškodnění za podporu takzvaných contras, povstaleckých skupin, které v osmdesátých letech minulého století bojovaly proti Sandinovské frontě národního osvobození (FSLN). Že by se Nikaragua nějakých peněz od USA domohla, není pravděpodobné.

Ortega se svým požadavkem vystoupil minulý týden v Managui na shromáždění několika set tisíc jeho krajanů k 32. výročí sandinovské revoluce. Prezident navrhl uspořádání referenda, v němž by občané rozhodli, zda chtějí, aby jim USA zaplatily odškodné ve výši 17 miliard dolarů.

Ze strany Ortegy to byla zjevná předvolební agitace, Nikaragujci mají jít totiž letos 6. listopadu rozhodovat o novém složení parlamentu. Hlava státu zahájení svého volebního boje nicméně uspíšila, protože zákon jej umožňuje až od srpna.

Bývalý revolucionář Ortega opírá svůj (staronový) požadavek vůči Spojeným státům o verdikt Mezinárodního soudního dvora (ICJ) v nizozemském Haagu z 27. června roku 1986. ICJ tehdy vládu ve Washingtonu odsoudil k zaplacení 17 miliard dolarů, neboť USA podporovaly finančně a logisticky pravicové rebely contras v jejich boji proti sandinistům.

Američané mimo jiné zaminovali přístav Corinto, čímž i poškodili nikaragujskou ekonomiku. Tehdejší prezident USA Ronald Reagan označoval setrvale sandinisty za "nepřátele" a contras za "bojovníky za svobodu".

Během války v osmdesátých letech 20. století zahynulo více než 40 tisíc Nigaragujců, hospodářství středoamerické země se zhroutilo a boje skončily až po volební porážce sandinistů roku 1990.

Spojené státy rozsudek z Haagu stále ignorovaly. Opakovaně uvedly, že se necítí verdiktem ICJ vázány, a zablokovaly v OSN rezoluci, která žádala, aby Washington miliardy Nikaragujcům zaplatil. Kdyby se suma odškodnění z roku 1986 přepočítala na dnešní hodnotu, měli by Američané vyplatit Nigaragui plných 58 miliard dolarů, prohlásil prezident Ortega.

To by pro chudou středoamerickou zemi znamenalo vpravdě zlatý déšť, protože 58 miliard dolarů je čtyřnásobek jejího ročního rozpočtu. Kolik Nikaragujců by podobnou možnost v lidovém hlasování odmítlo? Dluhy s USA bychom pak měli vyrovnány, prohlásil Ortega.

Měl na mysli také půl miliardy dolarů, jež Nikaragua zaplatila americkým občanům za majetek, který jim zabavila během revoluce. "Nemůžou jednoduše říci, že jsme nic nezaplatili," dodal Ortega.

Když se roku 1991 chopila v Nikaragui moci prezidentka Violeta Chamorrová, za otázkou miliardového odškodnění ze strany USA velkoryse zabouchla dveře. Byl to i dík její strany za miliony dolarů, které jí Američané poskytli na volební kampaň, a dále pak za to, jak USA pomohly vytvořit opoziční alianci proti sandinistům. Opozice vytlačila sandinisty od moci a ukončila jejich revoluci. Američané poté poskytovali vládě Chamorrové hospodářskou pomoc.

Pro Roberta Callahana, který minulé úterý ukončil své působení jako velvyslanec USA v Nikaragui, je odškodnění "uzavřenou záležitostí". Ortega chce podle něj vyčarovat z klobouku miliardy, na něž by Nikaragujci snad mohli mít morální právo, ale které nikdy nedostanou. Zkrátka, začal předvolební boj.