Tisíce běženců z karavany, kteří putují ze středoamerických zemí za lepším životem do USA, se rozhodly, že opustí mexickou metropoli a budou pokračovat v cestě k americkým hranicím. S odkazem na organizátory pochodu to uvedla agentura AP. Migranti si podle ní zvolili delší, ale pravděpodobně bezpečnější trasu mířící do města Tijuana, které leží u hranice s americkým státem Kalifornie. U hranic ale běžence čeká americká armáda, s jejíž pomocí je slíbil americký prezident Donald Trump zastavit a nepustit do USA.
Ve sportovním areálu v hlavním městě Mexika se během posledních dnů shromáždilo více než 4800 migrantů, z nichž 85 procent tvoří Hondurasané. Kromě nich jsou ve skupině i lidé z Guatemaly či Nikaragui, kteří utíkají před chudobou a kriminalitou ve své vlasti.
Migranti v táboře v mexické metropoli odpočívali, některým byla poskytnuta zdravotnická pomoc. Ve čtvrtek večer místního času se měli na společné schůzi rozhodnout, zda zůstanou v Mexiku, anebo zda se vydají k hranicím USA. Podle agentury AP dospěli k názoru, že budou v cestě pokračovat.
Ještě předtím se zástupci běženců setkali s představiteli místního úřadu OSN a žádali o autobusy, které by je dopravily k americko-mexické hranici. Koordinátor pochodu Milton Benítez agentuře AP řekl, že činitelé OSN jim nabídli zajistit autobusy pro ženy a děti, organizátoři pochodu ale chtěli dopravu pro všechny. Vyjádření OSN se agentuře AP nepodařilo získat.
Zástupci migrantů vyslovili naději, že autobusy budou v pátek přistaveny. Jsou ale rozhodnuti, že budou v pouti pokračovat i pěšky, pokud autobusy nedostanou.
1200 kilometrů cesty
K nejbližšímu hraničnímu přechodu na hranici Mexika s americkým státem Texas to mají migranti z mexické metropole asi 1200 kilometrů. Předchozí podobné karavany migrantů ale mířily k hraničnímu přechodu v Kalifornii, aby se vyhnuly oblastem na východě Mexika, které ovládají drogové kartely. Do Kalifornie to ale je ve srovnání s Texasem z mexické metropole dvakrát tak daleko.
Karavany migrantů ze Střední Ameriky k hranicím USA se organizují už několik let, nynější situace je ale podle mexických úřadů bezprecedentní. Až do letoška také nepřitahovaly tyto karavany příliš velký zájem médií, dokud proti nim nezačal letos na jaře ostře protestovat prezident Donald Trump. Ten je označuje za bezpečnostní hrozbu.
Asi 3000 lidí z nynější karavany již na hranicích Mexika přijalo nabídku tamní vlády získat roční humanitární vízum, s nímž mohou v zemi pracovat, dokud se nevyřídí jejich žádost o uprchlický status.
Do metropole Mexika ale míří další skupiny středoamerických běženců, které čítají několik tisíc lidí a které vyrazily z Guatemaly a Salvadoru během druhé poloviny října.
