Mučení vězňů
Uplacení Poláci, obhájkyně Le Penová. Zpráva o CIA budí vášně

Americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) zaplatila Polsku značnou sumu peněz, neboť v roce 2003 Varšava hrozila, že přestane přijímat další vězně do tajné americké věznice na polském území. Vyplývá to ze zprávy o výslechových metodách CIA zveřejněné v úterý Senátem USA, jejíž závěry tehdejší polský premiér Leszek Miller označil za pomluvu. Exprezident Aleksander Kwaśniewski naproti tomu jako vůbec první politik připustil existenci věznice.

Zpráva o CIA dál budí vášně po celém světě. Čína a KLDR ji propagandisticky využívají. Šéfka francouzské Národní fronty Marine Le Penová zase praktiky obhajuje. Důležité nicméně je, že se USA samy k dřívějším praktikám CIA přiznávají, v případě některých jiných velmocí by byl takový postup nemyslitelný.

Současná šéfka polské vlády Ewa Kopaczová již před zveřejněním zprávy řekla, že její závěry nebudou mít vliv na vztahy obou zemí.

V dokumentu jsou sice názvy zemí začerněny, z kontextu je však zřejmé, že její významná část je věnována věznici na polském území. Polští představitelé prý svolili po teroristických útocích z 11. září 2001 umístit zařízení CIA z důvodu udržení dobrých vztahů s Washingtonem, kvůli obavám z nelegálních praktik však v roce 2003 odmítli přijímat další vězně.

"Dohoda o umístění zadržovacího zařízení CIA v zemi vedla k mnoha trvalým neshodám mezi zemí a CIA," uvádí zpráva s tím, že neshody musela překonat intervence amerického velvyslance u polského vedení. Ambasador podle zprávy dojednal zaplacení "milionů dolarů" (číslovka označující počet milionů je rovněž začerněna), načež Varšava své rozhodnutí přehodnotila a přijala další vězně.

Polský zpravodajský web dziennik.pl napsal, že zpráva potvrzuje dřívější informace o 15 milionech dolarů, které vedení země obdrželo za to, že USA poskytlo pro vytvoření věznice armádní středisko polské zpravodajské služby u vsi Stare Kiejkuty. Její existenci uznal i dřívější verdikt Evropského soudu pro lidská práva.

Polská ústava zcela zakazuje mučení či jakékoli nelidské zacházení. Podle zprávy byla přitom v Polsku mučena řada vězňů, například Palestinec abú Zubajdá podezřelý z organizování cest pro špičky al-Kajdy v Afghánistánu.

Vedení CIA odmítlo zprávu komentovat, tehdejšího polští lídři existenci věznice až na jedinou výjimku popírají.

Onou výjimkou se dnes stal exprezident Kwaśniewski, který připustil, že za jeho působení v prezidentském úřadu Polsko nabídlo USA místo pro tajnou věznici, mučení však neodsouhlasilo. V době po útocích na New York a Washington považovalo NATO USA za ohroženou zemi a Polsko jí chtělo pomoci, uvedl bývalý polský vůdce v rozhlasové stanci TOK FM. O drsných praktikách prý nevěděl a v dohodě obsaženy nebyly.

"Jste tak naivní, že si myslíte, že tajná služba přijde k prezidentovi a řekne: ´šéfe, budeme porušovat zákony, mučit, a nepřinese to žádný výsledek´? O tom se nemluví," odpověděl Kwaśniewski moderátorovi na otázku, zda schválil mučení vězňů v Polsku. Po nátlaku polského vedení věznice skončila, dodal Kwaśniewski.

Tehdejší premiér Leszek Miller nechtěl existenci věznice komentovat, informace o penězích, za něž Polsko dočasně přistoupilo na prodloužení spolupráce, je však podle něj nepravdivá. "Pokud jde o teze zprávy, že polská zpravodajská služba jednala tak či onak za peníze, tak to je jednoduše pomluva," reagoval v rozhovoru s televizí TVN24 současný šéf polské levice Miller.

Americký prezident Barack Obama upozornil současnou šéfku vlády Kopaczovou na možné důsledky zprávy již den před jejím zveřejněním. Premiérka země, která dlouhodobě patří k hlavním americkým spojencům ve střední Evropě, Obamu ujistila, že zpráva nebude mít na vztahy obou zemí žádný dopad.

Polští obhájci lidských práv však v dokumentu vidí další důkaz o tom, že na polském území docházelo k jejich vážnému porušování. "Ve velké míře zradili za peníze polskou ústavu a všechny hodnoty, které jsou s ní spjaty," řekl na adresu tehdejších polských představitelů viceprezident varšavské Helsinské nadace pro lidská práva Adam Bodnar.

Le Penová: Mučení může být užitečné

Předsedkyně francouzské krajně pravicové strany Národní fronta (FN) Marine Le Penová považuje mučení v určitých případech za užitečné. Chování rozvědky prý politička proto neodsuzuje.

"Dovolte mi říct vám to takto: Jsou případy, kdy hrozí, že bomba - tik tak tik tak - má vybuchnout za dvě nebo tři hodiny a vyžádat si přitom 200 nebo 300 civilních obětí. Pak je užitečné přimět takovou osobu k řeči," uvedla Le Penová. Pro rychlé získání informací je prý třeba nasadit všechny možné prostředky.

Podle Le Penové je příliš snadné předstoupit nyní před kamery a říci "Ó la lá! To je špatné!". Členové rozvědky, kteří se snažili získat informace od údajných teroristů mučením, chtěli prý jen chránit životy. "Jsou to zodpovědní lidé," dodala krajně pravicová politička.

V úterý zveřejněná zpráva o praktikách CIA vyvolala po celém světě vlnu nevole. Výslechy vedené CIA po teroristických útocích na New York a Washington z 11. září 2001 byly podle ní výrazně krutější, než se doposud předpokládalo, a zároveň prý přinesly jen málo užitečných informací.

Národní fronta, které Le Penová předsedá, je strana se silnou protievropskou a protipřistěhovaleckou rétorikou, jejíž preference ve Francii v posledních letech stoupají. Le Penová je dokonce považována ze jednu z favoritek příštích prezidentských voleb v roce 2017.

Dopadení bin Ládina mučení neusnadnilo

Přínosem mučení mělo být údajně alespoň to, že napomohlo k dopadení Usámy bin Ládina. Zpráva Senátu to ale popírá.

Někdejší šéf zpravodajců Leon Panetta veřejnost před časem ujistil, že elitní námořní jednotka SEAL se mohla k bin Ládinovi dostat díky mučení jednoho z vězňů, který prozradil totožnost jeho kurýra abú Ahmada Kuvajtího. Takto zásah na pákistánském venkově, který se řadí mezi největší úspěchy CIA a Pentagonu v boji proti al-Kajdě, prezentovali i tvůrci předloňského oscarového filmu 30 minut po půlnoci.

Podle zprávy jsou ale vedle, neboť nejcennější informace získali vyšetřovatelé běžnými praktikami. "Přezkoumání záznamů CIA zjistilo,... že informace o abú Ahmadu Kuvajtím, kterou CIA označila za nejzásadnější nebo nejcennější, neměla souvislost s užitím zvláštních výslechových technik CIA," uvádí zpráva používající běžné označení pro techniky mučení a tvrdého fyzického i psychického nátlaku.

Zpravodajská služba podle senátní zprávy se opakovaně snažila předkládat kongresovému výboru dohlížejícímu na její činnost zkreslené údaje o tom, co se jí o bin Ládinovi dařilo zjistit pomocí mučení. Zásadní informace o Kuvajtím navíc již prý CIA měla předtím, než o něm získala první údaje od mučených vězňů. Již v roce 2002 podle zprávy znala jeho osobní data, telefonní číslo či napojení na bin Ládina.

Tajná služba však tvrzení senátních vyšetřovatelů odmítá s tím, že je nemožné určit, zda by získala "tytéž informace, které vedly k dopadení bin Ládina, bez použití zvláštních technik". Dřívější informace podle CIA k lokalizaci Kuvajtího a bin Ládina nestačily; o tom, že Kuvajtí fungoval jako kurýr šéfa al-Kajdy, prý dodali až v pozdějších letech mučení extremisté Amar Balúčí a Hasan Ghul.

Podle senátní zprávy však z analýzy záznamů CIA plyne, že Balúčí dával po tvrdých výsleších agentům protichůdné informace a Ghul jim "nejpodrobnější a nejpřesnější zpravodajský materiál získaný od vězně CIA" o Kuvajtího napojení na bin Ládina sdělil ještě před mučením.

Úterní zpráva čítající přes 500 stran textu uvádí, že praktiky CIA vůči lidem podezřelým z terorismu byly mnohem tvrdší, než se dosud vědělo. Zatímco prezident Barack Obama tyto postupy kritizoval, většina republikánů metody tajné služby hájí jako nezbytné.

Exšéfové CIA: Zpráva je neobjektivní

Zprávu vyšetřovacího výboru Senátu zpochybnilo i několik bývalých ředitelů CIA. Exšéfům se zejména nelíbí tvrzení, že výslechy doprovázené mučením nepřinesly hodnotné zpravodajské informace. Naopak dál stojí za stanoviskem, že tyto metody zachránily tisíce životů. Také označují za omyl názor senátního výboru, že CIA o své činnosti po teroristických útocích z 11. září 2001 lhala nadřízeným složkám.

Pod článek, který zveřejnil list The Wall Street Journal, se podepsali bývalí ředitelé CIA George Tenet, Porter Goss a Michael Hayden, společně s jejich třemi někdejšími náměstky.

"Výbor nám předal jednostrannou studii poznamenanou faktickými a interpretačními chybami, zejména mizerně zpracovaný a fanatický útok proti agentuře, která udělala nejvíce pro to, aby ochránila Ameriku po útocích z 11. září," uvádí se v textu.

Kritika světa

Ze zahraničí se na USA kvůli zprávě snesla velká vlna kritiky. Na mučící praktiky americké rozvědky reagoval mezi prvními německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier.

"Takovéto vážné porušení demokratických a liberálních hodnot se nesmí opakovat," citovala jej agentura AFP s tím, že jde o výtažek z rozhovoru, který má být zveřejněn ve čtvrtek. Šéf německé diplomacie ale rovněž vyzdvihuje záměr amerického prezidenta Baracka Obamy skoncovat s těmito praktikami CIA.

Nový afghánský prezident Ašraf Ghání prohlásil, že někteří agenti CIA "porušili všechny přijaté normy lidských práv", a zároveň žádal o poskytnutí informace, kolik Afghánců bylo americkou rozvědkou mučeno.

Podle organizace bojující za ochranu lidských práv Amnesty International (AI) je senátní zpráva "krutou připomínkou pokračující beztrestnosti mnohého hrůzného porušování lidských práv páchaného ve jménu 'národní bezpečnosti'".

"Tato zpráva poskytuje ještě více usvědčující detaily některých praktik porušování lidských práv, které byly schváleny nejvyššími orgány v USA po 11. září 2001. I přes mnoho důkazů, které jsou po léta ve veřejné sféře, nebyl nikdo postaven před soud pro povolování a provádění úkonů v těchto programech CIA," upozornila šéfka americké pobočky AI Erika Guevaraová.