Jsme si rovni
Venezuelské motorkářky bojují za práva žen na silnicích

Když na svém silném motocyklu Ana sama projíždí Caracasem, obléká se jako muž, aby se vyhnula napadení, ale také machistickým poznámkám. Se svou skupinou motorkářek Ratgirls bojuje za to, aby je svět mužů přijal. Píše o tom agentura AFP.

"S machismem se setkáváme neustále," vysvětluje Ana Julia Mosquerová, která si tentokrát na skupinový výjezd oblékla vestu z černé kůže se symboly klubu, džíny a kostkovanou košili.

"Je na tebe moc silná!" nebo "Nedokážeš to!" - to jsou nejčastější poznámky, s nimiž se na motorce setkává. "Někdy raději řídím jako muž, to z bezpečnostních důvodů," říká Ana. Žije totiž v zemi, která patří k nejnásilnějším na světě.

Vláda socialistického prezidenta Nicoláse Madura tvrdí, že počet vražd minulý rok silně poklesl: zatímco v roce 2018 to bylo 33 vražd na sto tisíc obyvatel, o rok později to bylo 21 vražd na  sto tisíc obyvatel.

Avšak venezuelská nevládní organizace sledující vývoj násilností v zemi toto tvrzení odmítá. Uvádí, že ve Venezuele loni zemřelo násilnou smrtí 16 506 osob na  sto tisíc obyvatel. Podle Úřadu OSN pro kontrolu drog a prevenci zločinnosti (UNODC) připadalo v roce 2017 na sto tisíc obyvatel ve světě 6,1 vraždy.

Ratgirls

Aby Ratgirls překonaly machismus a dosáhly toho, že se na jejich přítomnost na venezuelských silnicích bude pohlížet jako na běžnou věc, vyjíždějí co nejčastěji mimo metropoli. To jim usnadňují nízké ceny benzinu v této ropné velmoci.

"Je to výhoda mít benzin prakticky zadarmo," říká dvaatřicetiletá Ana, která stojí v čele klubu sdružujícího 23 členek, založeného v roce 2014. Řídí Suzuki GS 500.

"Děláme prostě jen to, že řídíme motorky jako ženy, aby se už nerozlišovalo mezi pohlavím či rasou. A budeme to dělat do té doby, dokud lidé nevyspějí tak, že si budou všichni rovni," prohlašuje.

José González, viceprezident Ratas MC, mužské pobočky Ratgirls, nepokrytě přiznává, že machistická kultura panující ve Venezuele jen těžko akceptuje ženy na motorkách. "Ratgirls dělají dobrou práci, jezdí víc a mají mnohem víc aktivit než mužské motokluby," říká. 

Osmačtyřicetiletá Maryelitza Sánchezová se cítí silná od té doby, kdy se kvůli problémům s dopravou v Caracasu naučila řídit skútr. "Každý den se mi v metru něco přihodilo, byl to problém, chodila jsem pozdě do práce," svěřuje se. "Za řídítky mám jedinečný pocit svobody, kontroly nad věcí a síly."