Co se skrývá za násilím v Sin-ťiangu?

Nejnovější výbuch násilí v Sin-ťiangu rozpoutala fáma. Ujgurští dělníci v jedné šaokuanské továrně prý znásilnili dvě mladé pracovnice, příslušnice chanského etnika. Chanové vzali spravedlnost do vlastních rukou a výsledkem byli dva mrtví a několik zraněných.

Události z jihočínského Šao-kuanu však měly dohru o týden později a dva tisíce kilometrů dále, vyústily ve smrtonosné nepokoje, nejhorší od potlačení revolty na náměstí Tchien-an-men.

Ještě nedávno to byl pouze Peking, který hovořil o nebezpečí etnického separatismu v autonomní oblasti Sin-ťiang. Většina tamních muslimských Ujgurů totiž přijímala čínskou nadvládu maximálně s tichým protestem.

ČTĚTE TAKÉ: Násilí v Číně: prezident Chu Ťin-tchao se vrací z Evropy
                        Muslimští Ujgurové se opět střetli s čínskou policií

Největší teroristický útok za poslední roky se odehrál čtyři dny před zahájením olympiády v Pekingu. Zahynulo při něm šestnáct celníků. Přibylo několik dalších střetů, které úřady prezentovaly jako snahu ujgurských separatistů narušit letní hry v hlavním městě, a tak na sebe přilákat pozornost světové veřejnosti. Ujgurská emigrace v zahraničí i mnozí analytici se k této variantě stavěli skepticky.

Pro bezpečnostní orgány to však byla vítaná záminka pro vyhlášení poplachu a tvrdých opatření. "Musíme trvale zaujímat tvrdou pozici a vyvíjet tlak. To patří k ofenzivní politice stejně tak jako udeřit, jakmile vystrčí růžky, a podnikat preventivní útoky," řekl v září 2008 šéf komunistické strany v Sin-ťiangu Wang Le-čchüan.

Ujgurská struna však pod čínským tlakem nyní praskla a v Urumči, hlavním městě provincie Sin-ťiang, propukly mohutné nepokoje. Oficiální zprávy hovoří o téměř 160 mrtvých, ujgurští exiloví politici hovoří až o čtyřech stovkách obětí.

ČTĚTE TAKÉ: Ujgury čeká převýchova. Rebely preventivní údery

Autonomní oblast Sin-ťiang sdílí s Tibetem podobný osud. Obě rozsáhlá území Peking považuje za strategické nárazníkové zóny proti nepřátelským sousedům. Obě autonomní oblasti skrývají velké zásoby nerostných surovin (v Tibetu zatím těžba není intenzivní) a do obou kulturně odlišných provincií směřuje neutuchající příval Chanů, které podporuje Peking.

Ujgurové už v Sin-ťiangu netvoří ani většinu. Podle sčítání lidu z roku 2004 je z dvaceti milionů obyvatel největší čínské provincie Ujgurů 8,3 milionu, tedy 45 procent. V Sin-ťiangu žije podle čínské vlády dalších dvanáct etnických menšin. Kazaši, Chuejové, Kirgizové, Mongolové, Tádžikové nebo Tataři. Ti však dohromady nedají ani dva miliony lidí. Druhou největší (již čtyřicetiprocentní) menšinou, která se zřejmě brzy stane většinou, jsou Chanové, tedy v Číně převládající etnikum.

Počet Chanů se v Sin-ťiangu za posledních padesát let téměř zdesetinásobil. Tato skutečnost velkou mírou přispívá i k současným konfliktům. Tamní, převážně muslimské obyvatelstvo se domnívá, že přírodní zdroje by měli mít daleko více pod kontrolou sami.

Namísto toho se na daleký čínský západ vydávají hledat štěstí Chanové, kteří jsou bohatší a vytlačují Ujgury z trhu práce. Například v roce 2006 získali z 840 nových míst ve státní správě 800 právě Chanové.

Nárůst populace Chanů dokonce před třemi lety podle organizace Human Rights in China změnil životní prostředí tak, že se výrazně "snížila dostupnost pitné vody i užitkové vody pro zavlažování a zemědělství".

Další paralelu s Tibetem lze najít v tom, že Ujguři již nechtějí plnou nezávislost. Většina jich již rezignovala a přijala realitu čínské suverenity a přinejlepším hledají východisko v naplnění statusu autonomní oblasti. Přesto scény z pouličního násilí (čínská média však vysílají pouze Ujgury útočící na Chany) nasvědčují tomu, že etnický odpor dosáhl nové hranice.

Muslimští Ujgurové však nemají to štěstí jako Tibeťané, kteří jsou zvyklí na pozornost světových médií. Čína se v posledních letech snažila jim dát nálepku extremistů, islamistů a teroristů. Do značné míry uspěla díky útokům na Světové obchodní centrum.

Po 11. září 2001 začal Peking hledat "teroristy" ještě intenzivněji, aby Washingtonu dokázal, že je na stejné lodi. Na základě kampaně proti takzvaným "třem zlům" (terorismus, separatismus a náboženský extremismus) bylo podle čínských médií zatčeno až 1300 lidí, z nichž mnozí skončili na popravišti.

ČTĚTE TAKÉ: Čína žádá Ujgury z Guantánama, jež USA "prodaly" Palau
                        Ujguři z Guantánama nechtějí azyl na Palau, bojí se Číny

I pokud by byly některé teroristické skupiny aktivní (například Východoturkestánské islámské hnutí ETIM, figurující na seznamech teroristických organizací OSN, USA i EU), těžko by podle mnohých analytiků přežily. Čína se v uplynulých letech snažila o dobré sousedské vztahy a její diplomacie do velké míry uspěla, hlavně v rámci Šanghajské organizace pro spolupráci. Někteří cynici však jedním dechem dodávají, že je to hlavně proto, že sousední státy "bojují s vlastními muslimskými extremisty".

Foto: Reuters, ČTK/AP