Pásmo Gazy
"Dokonalá smršť." Děti se za chudobu stydí, matka to neřeší

Sámía Hasanová byl zvyklá mít dost peněz na to, aby mohla nakrmit svých 20 dětí a vnuků. Teď tráví většinu času obcházením tržišť, aby dostala zeleninu s večerní slevou. Kromě toho musí daleko do vývařovny pro hrnec kaše rozdávané zdarma. Po zmrazení části americké pomoci Palestincům a kvůli soupeření palestinských politiků dolehla bída na mnoho rodin v Gaze. Dvěma milionům Palestinců v pásmu Gazy komplikuje život nadlouho vypínaná elektřina, nezaměstnanost blížící se 50 procentům a vláda radikálního hnutí Hamas.

"Dokonalá smršť v době, kdy se zhoršuje humanitární situace a mizí humanitární pomoc," řekla Hilary DuBoseová z charitativní organizace Catholic Relief Services.

Pásmo je uzavřeno izraelskou a egyptskou blokádou zavedenou od doby, kdy se Hamas v roce 2007 ujal vlády. K prohlubování krize přispívá nesourodá politika zahraničních hráčů - Izrael a Egypt tvrdí, že blokáda je nutná ke zkrocení Hamasu. Plán, jak pomoci občanům, ale tyto země nenabídly. Svět volá po zrušení blokády, ale nemá žádné řešení ohledně Hamasu, který se odmítá odzbrojit a vzdát násilí.

Sámía žije v nedokončeném domě se sedmi ze svých 12 dospělých dětí, třemi snachami a 16 vnuky. Nedávno se připojila k protestům na hranici pásma a snažila se dostat co nejblíže k plotu, aby ji Izraelci zastřelili. "Smrt je lepší než takový život," řekla. Nakonec toho nechala, protože by mohla skončit se zraněním a stát se zátěží pro rodinu. Při protestech Izraelci v minulých týdnech zabili přes 110 Palestinců a na 3800 jich zranili. Z nich někteří zůstanou doživotně mrzáky. Na Hamas, který vedl s Izraelem tři války, se Sámía zlobí. "Je to kvůli nim," tvrdí o příčinách problémů své rodiny.

Za minulé války v roce 2014 přišla rodina během izraelského náletu o taxi, což byl důležitý zdroj příjmů. Synové po válce našli jen příležitostnou práci a jeden z nich, otec šesti dětí, je ve vězení za dluhy. Další rána přišla, když samospráva Mahmúda Abbáse snížila příspěvky správě pásma ve snaze přinutit Hama podřídit se jejímu vedení. Rodina Hasanových dostávala od samosprávy každé tři měsíce 500 dolarů (11 tisíc Kč), ale od začátku roku už nic - stejně jako další desítky tisíc příjemců této sociální pomoci. Asi 60 tisíc bývalých zaměstnanců správy, kteří za vlády Hamasu přišli o práci a jejichž loajalitu si Abbásova samospráva zajišťovala penězi, od března dostalo jen zlomek původní sumy. Hasanovi jsou odkázáni na charitu.

Sámía v době ramadánu chodí pět kilometrů do jiné čtvrti Gazy, aby ve frontě vystála ovesnou kaši vařenou v kotli nad ohněm. Synové tam chodit nechtějí, protože se stydí. Jí je to jedno, zahaluje si tvář. Jedno odpoledne se tam sešly desítky lidí s bandaskami a ohromný kotel se vyprázdnil do deseti minut. "Pro všechny je to těžké," říká majitel obchodu s kořením a kávou Valíd Chattáb, který o ramadánu vaří jídlo zdarma. Proti loňsku je zájemců více a také obchodníci přestali prodávat na dluh.

Dvě třetiny lidí z pásma jsou závislí na zdravotní, vzdělávací a sociální pomoci agentury OSN UNRWA, která pomáhá potomkům Palestinců, kteří odešli z domovů po vzniku Izraele. Před 20 lety potřebovalo od OSN jídlo 80 tisíc lidí, dnes je jich milion, říká mluvčí UNRWA Chris Gunness. Spojené státy vypovězením části pomoci připravily agenturu o 305 milionů dolarů. Agentura má přitom roční rozpočet 1,2 miliardy dolarů. Washington za obnovu příspěvku požaduje reformu UNRWA.

Charity jako je Catholic Relief Services jsou na americké podpoře závislé. Agentura USAID jí na pět let poskytla 50 milionů dolarů, letos měla dostat deset milionů, ale zatím nemá nic. Až 20 tisíc rodin v Gaze proto nedostalo poukázky na jídlo a 2200 lidí vybraných do pracovních programů zůstalo doma. O ramadánu pomáhá Katar, Írán, Turecko a Spojené arabské emiráty. Katar poskytl milion porcí jídla na měsíc, Írán 11 tisíc denně. Zda bude tato pomoc pokračovat i po ramadánu, který příští týden končí, se zatím neví.

Hasanovi nedávno večer seděli na zemi na matracích, před sebou salát a zbytek kaše z minulého dne. Až těsně před večerním jídlem poslali dobrovolníci z blízké mešity talíř rýže a jedno kuře. "Přišlo to v pravou chvíli," řekla jedna ze snach. Pro Sámíu je nejhorší nejistota. "Nikdy jsme v podobné situaci nebyli," říká.