Jak daleko je Írán od jaderné bomby?

Ahmadínežádovo kontroverzní vítězství v íránských prezidentských volbách zmařilo naděje Západu na změnu v rétorice země, jejíž jaderný program znervózňuje světové velmoci.

Írán nedávno provedl dva úspěšné testy raket dlouhého doletu, včetně jedné, která je podle Teheránu přesnější než předchozí modely a dokáže zasáhnout Izrael.

Oficiálně  íránský nuklueární program slouží vývoji jaderné energetiky. Podle zprávy amerických tajných služeb z roku 2007 Írán ukončil svůj zbrojní program v roce 2003. Ale vzhledem k dřívějšímu utajování rozsahu jaderných aktivit připadá mnohým takový útlum podezřelý.

ČTĚTE TAKÉ: Izrael prý plánuje útok na íránská jaderná zařízení
                        Írán diplomacie nepřesvědčí, říká šéf tajných služeb USA
                        Írán hrozí: Umíme raketami zasáhnout Izrael

Několik faktů je veřejně známo. Írán obohacuje uran v zařízení v Natanzu, vyrábí těžkou vodu, kterou je možné použít k výrobě zbraňového plutonia, v Araku, provozuje jadernou elektrárnu Bušéhr a zařízení na zpracování uranu v Isfahánu.

Mezinárodní agentura pro atomovou energii (IAEA) říká, že Írán jí umožnil plný přístup a monitoring mnoha citlivých zařízení, ale stále odmítá  pustit její inspektory do míst spojených s těžbou a zpracováním uranu.

Pokud by Írán chtěl rychle vyrobit bombu, pravděpodobně by ji dokázal získat během několika málo let. Podmínkou je však vlastnictví dostatečného množství obohaceného uranu.

Írán přes mezinárodní snahy pokračuje ve výrobě slabě obohaceného uranu, který je jedním z přestupňů výroby zbraňového uranu.

Podle zprávy zahraniční komise amerického senátu z letošního května „nic nenasvědčuje tomu, že by vůdci Íránu objednali výrobu bomby".

Pokud ano, Írán by ji dovedl vyrobit během jediného roku, vyplývá ze zprávy amerických a ruských vědců ze stejného období. Ale výroba takové bomby, kterou by mohly nést rakety, by trvala šest až osm let. To souhlasí s výše zmíněnou zprávou tajných služeb, podle které by Írán dokázal vyrobit bombu do konce roku 2015.

Jakým technickým problémům Írán čelí?

Klíčové íránské zařízení pro obohacování uranu je v Natanzu. Hluboko pod zemí zde prý Íránci mají asi sedm tisíc centrifug na výrobu jaderného paliva. Podle IAEA jich v současné době funguje asi čtyři tisíce. Írán plánuje rozšířit počet centrifug na padesát tisíc.

Zařízení je pod dohledem IAEA, a tak není možné bez povšimnutí vyrábět v natanzských centrifugách uran použitelný pro atomovou bombu. Někteří analytici se ale obávají, že Írán by se mohl pokusit získat palivo v zahraničí.

Prezident Ahmadínežád tvrdí, že íránský program slouží mírovým účelům, ale jeho rétorika je agresivní. „Nyní máme sedm tisíc centrifug a Západ se neodváží nám vyhrožovat," řekl před měsícem.

Jaké jsou diplomatické možnosti?

V dubnu USA navrhly jednání mezi Íránem a dalšími klíčovými hráči, Ruskem, Čínou, Francií, Německem a Británií. Nabídly také zmrazit nové sankce výměnou za ukončení obohacování uranu.

Ahmadínežád ale ve svém povolebním projevu řekl, že "jednání o jaderné otázce jsou minulostí". Staronový prezident  prohlásil. "Kdo se odváží zaútočit na Írán? Kdo by na to jen pomyslel?" prohlásil také na tiskové konferenci v odpovědi na jednu z otázek.

Vzhledem k nepřítomnosti mezinárodních pozorovatelů u voleb je obtížné určit, jakou má Ahmadínežád a jeho protizápadní rétorika reálnou podporu ve společnosti.

Podle mnoha předvolebních zpráv byla navíc pro voliče mnohem důležitější ekonomika.

ČTĚTE TAKÉ: Volby v Íránu: hrdina chudých versus islámský Robin Hood
                        Mrtví v ulicích Teheránu. Protesty pokračují
                        V Íránu bylo zadrženo přes sto reformních politiků

I kdyby k výměně v prezidentském úřadě v dohledné budoucnosti došlo, íránský teokratický politický systém dává hlavní pravomoce v otázce obrany a armády duchovnímu vůdci země ajatolláhu Alímu Chameneímu. Ten na svém místě sedí od roku 1989 a výkyvy v přízni veřejnosti ho přes současné nepokoje neohrožují.

A co vojenský zásah?

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu slíbil, že udělá „vše nezbytné", aby zamezil Íránu vyvinout jadernou zbraň. Spojené státy možnost izraelského úderu znervózňuje, viceprezident Biden v dubnu varoval, že takový krok by byl „nerozumný".

Izrael vidí v Íránu bezprostřední hrozbu pro svou existenci. Otázkou ale zůstává, jak by byl případný vojenský zásah efektivní. Wayne White z washingtonského Instituto pro Střední Východ si myslí, že útok by byl chybou.

Podle něj jsou jednotlivé součásti íránského jaderného programu rozptýlené a izraelský útok by vývoj atomové zbraně jen trochu zpomalil. Hlavně by ale přesvědčil íránské vedení, že zbraň skutečně potřebují, a to co nejrychleji.

Spojené státy by mohly vyslat rakety ze svých lodí v Perském zálivu a bombardéry ze svých základen v oblasti, ale i tak u vojenského řešení převažují negativu. „Pokud by Spojené státy zaútočit, mohly by zničit všechna známá jaderná zařízení. Ale poté bychom se ocitli ve válce s Íránem. To je ve srovnání s mizivým rizikem íránského jaderného útoku naprosto nepřijatelná cena," říká White, podle kterého by taková akce byla zcela proti americkým zájmům.

Podle vlivného think tanku Rand Corporation je Írán nebezpečný, ale zdaleka ne všemocný. Nepředstavuje nejspíš takovou hrozbu,  za jakou jej mnozí považují. Spojené státy by ale měly zvýšit mezinárodní tlak, který by Írán přiměl přestat obohacovat uran.

Foto: ČTK/AP, Reuters