Manas zůstane Američanům. Dohodli se s Kyrgyzstánem

USA a Kyrgyzstán podepsaly novou dohodu o využívání kyrgyzské letecké základny Manas americkými jednotkami. Agentuře ITAR-TASS to dnes sdělil nejmenovaný činitel kyrgyzského parlamentu, podle kterého byl dokument podepsán v pondělí. Základna by se tak opět měla stát logistickým zázemím pro operace Američanů v Afghánistánu.

Návrh zákona umožňujícího přepravu nevojenských dodávek pro mezinárodní protiteroristickou koalici v Afghánistánu přes území Kyrgyzstánu dnes podle ITAR-TASS posoudily příslušné kyrgyzské parlamentní výbory, mimo jiné výbor pro mezinárodní záležitosti či obranný výbor. Má se za to, že ve středu návrh zákona posoudí všechny tři parlamentní frakce a 25. června bude předložen ke schválení celému zákonodárnému sboru.

Podle kyrgyzského ministra zahraničí Kadyrbeka Sarbajeva, bude roční nájem za základnu zvýšen ze 17 milionů na 60 milionů dolarů.

Kyrgyzstán oznámil záměr uzavřít základnu letos v únoru a dal Spojeným státům půlroční ultimátum pro její vyklizení, tedy do 20. srpna. Své rozhodnutí zdůvodnil prezident Kurmanbek Bakijev tím, že USA nepřistoupily na zvýšení poplatků za pronájem a na změnu podmínek. Uzavření základny oznámil nedlouho poté, co Moskva přislíbila jeho zemi finanční pomoc ve výši dvou miliard dolarů.

Washington dal už tehdy najevo, že stále věří v zachování základny, ale ne za každou cenu. V uplynulých týdnech kyrgyzští činitelé naznačili, že jsou ochotni vypovězení amerických sil znovu uvážit.

Handl s Moskvou?

Analytici a opoziční politici se dali v uplynulých týdnech slyšet, že Moskva možná podmiňuje svůj souhlas s přítomností Američanů v Kyrgyzstánu některými ožehavými otázkami v rusko-amerických vztazích, jako jsou rozšiřování Severoatlantické aliance do bývalých sovětských republik nebo plány USA na vybudování protiraketové obrany ve střední Evropě.

"Z tohoto rozhodnutí (poskytnout USA základnu Manas) jasně vyplývá, že kyrgyzská vláda neřídí svou zahraniční politiku sama, ale jen nahrává do rukou Kremlu," řekl dnes agentuře AP předák frakce opoziční Sociálnědemokratické strany Kyrgyzstánu Bakyt Bešimov.

Uzavření základny by mohlo vážně zkomplikovat rozhodnutí amerického prezidenta Baracka Obamy vyslat ještě letos do Afghánistánu jako posily dalších 30 tisíc vojáků. Základnou měsíčně prošlo 15 tisíc vojáků a 500 tun zboží směřujícího do Afghánistánu a z něho.

V současné době se 80 procent zásob pro americké jednotky v Afghánistánu dopravuje přes Pákistán. Ale tato cesta je nebezpečná a nákladní konvoje USA a NATO jsou často terčem útoků povstalců Talibanu.

Foto: US Air Force, Reuters